Štítky
Rádoby ekologická mánie se zaměřila i na vodu. Přitom je to jedna z mála surovin, kterou příroda s pomocí slunečního záření a živých organismů dokonale recykluje. Podobnou recyklaci dovede navíc poměrně levně i člověk. Voda se ani „nespotřebovává“ (tedy pokud ji zrovna nerozkládáte na vodík a kyslík), to co vypijeme či použije vracíme zpět se oběhu.
Ekologisté se opět snaží strašit nedostatkem a dokonce vymysleli i „vodní stopu“. Analogie s ekologickou stopou je jen zdánlivá, protože voda použitá na výrobu vašeho trička je už dávno v moři, za čas se odpaří a opět spadne na pevninu. Možná už je i nějaká z těch molekul i ve sklence piva, kterou právě pijete.
Uvažovat o globálním nedostatku může být zajímavé až v okamžiku, kdy se rychlost použití vody bude blížit rychlosti planetárního odparu (obojí v m3/s). A i tehdy je možné užít relativně jednoduché a laciné technologie na získání čisté vody třeba z té slané, čehož jsou bohaté arabské země jasným příkladem. Sama voda nemůže a nebude v dohledné době globálním překážkou rozvoje. Něco jiného jsou však látky, které jsou těžko biologicky odbouratelné a znečišťují moře, ale to je trochu jiný problém.
Ano jistě, na Zemi jsou místa, kde místní srážky skutečně množství užité vody nestačí, ale střední Evropa takovým místem rozhodně není a ani v dohledné budoucnosti nebude. Tlaky na snížení spotřeby vody u nás jsou proto motivovány zejména ekonomickými hledisky, což je rozumné jen zdánlivě (ale to je téma na zcela jiný článek).
Někteří si myslí, že tím správným šetrným řešením je používání dvou typů vod v jednom objektu, tzv. šedé vody (mírně znečištěná voda z umyvadel, sprch, myček, praček atd), dešťové vody či méně upravené. Zní to pěkně, ale realita vypadá poněkud jinak.
V červnovém čísle odborného časopisu SOVAK vyšel článek Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu v němž popisuje zkušenosti z Holandska. Na počátku 90. let vláda iniciovala několik pilotních projektů, mimo jiné i při výstavbě sídliště Leidsche Rijn jižně od Utrechtu. Zde byly vybudovány dva vodovodní řády, klasický a druhý s užitkovou jednostupňově upravenou vodou z kanálu Lek. Takto bylo připojeno na 4000 objektů. Výsledkem byla epidemie (žaludeční problémy) a příčinou lidská chyba (nebo spíš chyby) v instalaci a následném provozování obou řadů. V důsledku těchto zkušeností vláda zastavila všechny probíhající projekty a výstavbu dvojitých vodovodních řadů zakázala.
Dlužno dodat, že zde nešlo o šedou vodu, ale jen o málo upravenou vodu povrchovou. O rizicích nejen šedých vod pojednává článek stejného autora zde.
Návrh na použití šedých vod zejména v nemocnicích, jak je doporučováno v úvodním článku, považuji za obrovský hazard. Jen si připomeňme, že nemocnice jsou generátorem rezidentních bakterií s nimiž si pomalu přestáváme vědět rady. O moc lépe na tom nejsou ani veřejné instituce, kde se setkává velké množství lidí a šíření epidemií je zde snadné. Do veřejného prostoru podle mne jiná voda než pitná nepatří.
Trochu méně nebezpečná situace může být v případě jednotlivých rodinných domků. Asi bych se nebál splachovat vodou z vlastní studny, kterou mí předkové ještě před 30 lety normálně pili. Ale šedou nebo dešťovou vodu? Proč bych pak měl vlastně čistit toalety desinfekčními prostředky, když pak vše opláchnu vodou nezaručené hygienické kvality? Představa, že takováto biologicky závadná voda „jen proteče“ a nezanechá biologické stopy v objektu je mylná. Já osobně bych do něčeho takového nešel.
Současná mánie v šetření, ať již v ekologickém či ekonomickém smyslu, často prolamuje hranice zdravého rozumu (solární energie, biopaliva). Je výhodné nesedat na lep populistický módním trendům, vzít rozum do hrsti a pro pár drobných neriskovat hodnoty daleko důležitější a cennější. Alespoň v prostoru, který ovládáte, když už to nejde v celé společnosti.
Nautilus II 
Zajimave.
My jsme pili vodu z vlastní studny donedávna a vodovod se v obci budoval jen proto, že nedaleká fabrika zamořila podzemní vody chemikáliemi. Jsem předsvědčen, že mnoho obcí veřejný vodovod ani kanalizaci nemá a lidé tam musejí při odběru vody a vypouštěním odpadu používat hlavu – na rozdíl od městských obyvatel, pro které věc přestane existovat po jejím spláchutí nebo odhození do popelnice.
Já si naopak myslím, že dvojí vodovod by byl ku prospěchu, sám ho mám doma rozvedený, byť pitný okruh nepoužívám.
Ale uznávám argument, že je jednodušší mít jednu vodu, co se dá i pít, na všechno.
Jestli je to SIgma, pak potěš…
>Ale uznávám argument, že je jednodušší mít jednu vodu, co se dá i pít, na všechno.
Máte vodu ze studny, to o významný stupeň lepší. Šedá voda je podstatně horší, chyba je už v definici. Je-li voda ze sprchy, jsou ve vodě stopy fekálií i moči, většina lidí, kteří nemysli ekologicky si totiž ve sprše myje i zadek a bidety se bohužel v našich krajích neprosadil (už jsem o tom přemýšlel, ais při nějaké další přestavbě udělám). Druhe je nepochopení mechanismu infekce. Zcela přesně řečeno, je jedno, kolik těch bakterií ve vodě bude, život není lineární. Stačí kár a k tomu dobré podmínky pro množení, které mohou ve velmi variabilních provozních podmínkách snadno nastat.
Ono asi půjde o definici šedé vody. Já jsem to chápal jako vodu čistou, ale nepitnou.
Pokud by byla bakteriálně závadná, v domácnosti bych ji použil snad jen do záchodu a to ještě je otázka, jestli by nedělala problém v nádržce (smrad).
V průmyslu bych to řešil tak, že není problém vodu odebrat, ale nesmí se vracet zpět. Tj. fabrika by měla uzavřený okruh a odbourávala by bordel ve vlastní čističce.
Po přečtení úvodního příspěvku musím reagovat. Pan pisatel xcnemo asi nepochopil jím uvedený článek o šedých vodách. Použití šedé vody bez jejího vyčištění není možné – jedná se o odpadní vodu.
Po úpravě šedé vody novými technologiemi a její dezinfekcí dostáváme „provozní“ vodu, která může (pokud to bude někdo požadovat) dosahovat parametrů pitné vody.
Je zajímavé, že hodně lidem nevadí se koupat ve vaně (hrozí také fekální znečištění; Japonci se proto sprchují), koupat se v bazénu s lidmi, kteří do něj možná čurají, možná se také špatně umyli, jsou vážně nemocní – mají možná pohlavní choroby (www.uzis.cz/system/files/pohln2011.pdf). A pokud bude někdo tvrdit, že dezinfekce v bazénu vše zničí, budu (možná) souhlasit, ale s malou poznámkou – a to po několika minutách.
Také jsem slyšel názor, že vyčištěná a dezinfikovaná „provozní“ voda z šedé vody bude při splachování vytvářet nebezpečný aerosol. A co pitná voda, která se dostane do kontaktu s močí a exkrementem v záchodu během splachování – ta nemůže vytvořit nebezpečný aerosol?
Vodárnám asi šetření vody uvedenými technologiemi nepasuje. Z tohoto důvodu argumentují vysokým hygienickým rizikem. Proto asi článek v časopisu SOVAK od p. Kožíška. Musím konstatovat, že vždy existuje riziko. Ale podívejme se, jak tyto vodárny čistí stoky vysokotlakým proplachem na kanalizačních úsecích ve městech. Kolem chodí rodiny s dětmi a vznikající aerosol z odpadní vody se při čistění dostává přes šachty do vzduchu. A to nikomu nevadí? Nenašel jsem žádný článek od SZU s uvedenou problematikou. Přitom se může jednat o obecné ohrožení zdraví lidí v každém městě, kde se provádí čištění kanalizace.
Dále se podívejme na koupání v přírodních koupalištích a v privátních bazénech bez autorizovaných kontrol. Doporučuji pisateli, aby se nikdy nešel koupat. Nebo snad je tato voda pitná? Aby nikdy nešáhl na kliku. Možná by se divil, jak je tato klika znečištěná (možná i něčími exkrementy).
Budu pokračovat. Veřejné dopravní prostředky, letiště, sportovní haly ….. . Vše, čeho se člověk uvnitř dotkne, je snad obratem dezinfikováno? 🙂 A při čištění uklízeči po každém namočení hadru vylijí již znečištěnou vodu? Asi ne. Ale to pak umývají znečištěnou vodou (šedou vodou).
Mohl bych pokračovat …..
Na závěr: Nové technologie pro čištění znečištěné vody jsou schopné fungovat s vysokou účinností a s minimálním rizikem.
ANO, riziko může vzniknout. Technologie pro čištění šedé vody může selhat (jako brzdy v autě, motory v letadle, ….). Nebude fungovat dávkování dezinfekce. Znám případy, kdy se to stalo v zahraničí při rozvodu pitné vody. Ale vyčištěné šedé vody se nepoužívají pro mytí osob, pití ani pro přípravu jídla.
Jen je škoda, když články vytváří lidé neznalí dané problematice a vytváří překroucené komentáře a závěry.
Dovoluji si upozornit, že pisatel xcnemo má vodařské vzdělání a pracoval svého času v elitním českém projekčním ústavu pro oblast vodárenství, takže tak trochu ví, o čem mluví:) „Tzv.“ nové technologie, které firmy na zpracování šedé vody propagují, nejsou ani nové natož pak spolehlivé. Kdyby existovala levnější a lepší metoda úpravy nezávadné vody pro lidi, určitě by ji vodárny již dávno používaly. Je to úplně stejný podvod, jako malé čistírny odpadních vod, z principiálních důvodů nefungují (viděl jsem jich desítky a prokazatelně funguje 0,00% přesně:).
Problém je ale jinde. Centrální úprava vody je extrémně levná a bezpečná, vody je dost a z ekologického hlediska je zcela jedno, jestli proteče na své cestě do moře, řekou nebo potrubím. Kapacita úpraven je ještě z dob socialismu víc než dostatečná. Problém se jmenuje privalizace, to je hlavní příčina zdražení vody o desetitisíce procent. V normální společnosti, kde tyto služby nejsou zdrojem vysoce nadstandardních privátních zisků není žádný rozumný důvod, proč se starat o další nesmyslné zařízení v domě. Takové věci mohou mít význam v orbitání stanici, možná v saharské oáze, ale ne v zemi, která celá stojí na vodě:) BTW, všiml jste si někdy, že žijeme v zemi, kde prakticky při každém kopnutí do země narazíte na podzemní vodu, vodoteče jsou od sebe vzdáleny tam maximálně v jednotkách kilometru a krajina je bohatě pokryta přehradami, rybníky, pískovnami a dalšími vodními plochami?
Co se týká Vaší představy o epidemiologické bezpečnosti, tak to je do humoristického časopisu. Pokud by takto uvažovali naši předkové, asi by naše hygienické standardy vypadaly dnes zcela jinak.
>Jen je škoda, když články vytváří lidé neznalí dané problematice a vytváří překroucené komentáře a závěry.
O mé kompetenci si můžete myslet cokoli, nicméně vnímavému čtenáři doporučuji zamyšlení nad fakty, zkušenostmi ze světa a názory prokazatelných odborníků. Já osobně bych si šedou vodu do baráku nepustil, maximálně si dovedu představit používat vodu z vlastní studny. Ve velkém (veřejné objekty, hotely…) je to naprostá nezodpovědnost. Jsou samozřejmě i takoví „vědci“, kteří by to chtěli i pro nemocnice http://zpravy.ihned.cz/c1-56927480-seda-voda-staci-tvrdi-brnensti-vedci-nejvic-by-pomohla-nemocnicim-a-hotelum , zde jde ale patně o totální ignoranci v oblasti biologických věd. Při čtení takovýchto mouder mi naskakuje husí kůže.
Vážený pane xcnemo – pokud se cítíte dostatečně silný v kramflecích při vydání výše uvedeného prohlášení :
„Je to úplně stejný podvod, jako malé čistírny odpadních vod, z principiálních důvodů nefungují (viděl jsem jich desítky a prokazatelně funguje 0,00% přesně:)….“
.. a víte to na přesně na setiny % tak si dovoluji Vás vyzvat na jednodenní výlet po okolí Brna s tím,, že Vám zaplatím oběd a vstupné např do nějaké jeskyně nebo na hrad, když mi na oplátku za každou fungující ČOV, kterou cestou potkáme dáte lahev šampusu třeba Bohemky….a myslím, že také vím o čem mluvím
Vážený pane kolego,
ať chcete nebo nechcete „země se točí“ a odpor proti změnám je přirozenou reakcí, Člověk když se mu nechce něco subjektivně uznat, tak si rozumově najde spoustu iracionálních argumentů.. Například to, že někdo pracoval v elitním projekčním ústavu ještě samo o sobě neznamená, že proto nefunguje stálel levnější membránová filtrace … Dokonce pak člověk i lehce přehlédne, že si lidé úplně přirozeně postaví nádrž pod okap a využijí srážkovou vodu i na osprchování, nebo že jednou z oblíbených sportovních disciplín řady starších lidí je to, že vodou z vany spláchnou záchod …má babička při tom, i přes varování, uklouzla a naštípla si klíční kost .. a to ještě nemluvím o tom, že se na vodu dá podívat ještě i jako na nosič tepla a to teplo využít…co takhle se na věci dívat pozitivně, co když to funguje…: http://voda.tzb-info.cz/destova-voda/10121-vyuziti-sedych-a-destovych-vod-v-budovach
Vážený pane,
článek, na který odkazujete je dost šílený. Považuji za svou povinnost se postavit podobným bludům. Zkusím přesvědčit svého kamaráda, aby k tomu něco napsal do vodařského časopisu, jako bývalý vysoký představitel Svazu čistírenských expertů bude mít asi větší autoritu, než firmička jménem Asio nebo PhD. přes vnitřní kanalizace.
O čistírenským „expertech“ z VUT mám bohužel utvořenu jasnou představu. Pokud někdo navrhuje zpětné využití odpadních vod právě v nemocnicích, může mít deset titulů a 6 profesur ale je to obyčejný ignorant, který by měl vrátit vše včetně maturitního vysvědčení. Dotyčný prostě nechápe, že právě nemocnice jsou první linií bitvy člověka s patologickými mikroorganismy, jejichž neuvěřitelná schopnost vývoje a přizpůsobení předhání naše schopnosti vyvíjet stále další a další léky. Tuhle bitvu momentálně prohráváme a v tom přijde jakýsi mudrlant, kterých chce rizikovou, i když jaksi vyčištěnou vodu, tahat zpět na bakteriální bojiště nemocnice.
Jakkoliv jsem zastáncem recyklace prakticky všeho, tak na špitální vodu bych si dal pozor. Nemocnice je semeništěm všeho možného a lze se tam snadno nakazit. Tyhle organizace bych používal jako testovacích – jestliže někdo vyrobí čističku, necháme ji rok běžet v nemocnici a průběžně testovat výstupní vodu. Ale byl bych proti tomu ji vrátit na vstup – kombinace rezistivních breberek s oslabenými pacienty by mohla být pro mnohé fatální.
Vliv pracích prostředků na vodu v domácí čistírně:
http://www.cistickaodpadnichvod.cz/praci-prostredky-cov
Už jsem o tom zde psal. Ani jedna z tzv. domovních ČOV stabilně nefunguje, za svou praxi jsem se s takovou nikdy nesetkal. Výrobci mohou tvrdit co chtějí, realita je smutná. Pokud jste ničit životního prostředí s domovní ČOV, radujte se z kolaudace, udržujte ji průtočnou, odvětrejte ji ať nesmrdí a nad zbytkem neuvažujte. Je to marné, neudržíte ji v provozu, pokud si z toho neuděláte celoživotního koníčka:)
Líbí se mi „ať chcete nebo nechcete „země se točí“ a odpor proti změnám je přirozenou reakcí“. Je zvláštní, že po celém světě jsou „šedé vody“ využívány a v ČR to „nejde“? Nebo tedy alespoň si to někdo myslí, či to tvrdí 😉
Ve světě se dějí různé věci. Někde jí lidské maso, jinde si zase myslí, že jímáním kravských prdů zabrání globálnímu oteplování. Ta šedá voda jde i pít a spousta lidí třetího světa podobně kontaminovou vodu i pije. Nicméně do přejímání těchto „zahraničních zkušeností“ se mi nějak nechce:)
Určitě ušetříte pár korun, když spláchnete odpadní vodou, tedy když zapomenete na investiční, provozní náklady a otravu s dalším zbytečným zařízením v domě. Budete mít dobrý pocit, ale ještě lepší pocit bude mít firma, od které jste si ten nesmysl koupil:)
Ale pokud opravdu chcete ušetřit, zvolte politiky, kteří znárodní všechny firmy prodávající pitnou vodu aby na tom zločinci typu Veolia nemohli rejžovat:)
Nicméně pojem hygienická bezpečnost jistě chápou jinak třena obyvatelé Nového Boru:) Jsou věci, s nimiž se nežertuje. Každopádně lidé, kteří takováto „kreativní“ řešení zkouší ve veřejném prostoru či dokonce v nemocnicích jsou veřejným nepřítelem.
Dobry den, zvazuji vyuziti sede vody na splachovani a na tento clanek jsem natrefil. Na prvni pohled me vydesil, ale na druhy pohled jiz ne. Autor argumentuje hlavne tim, ze sedou vodu nelze dobre vycistit. Zadny dalsi relevantni argument tam nenajdete. Nepocitam prohozeni trubek pitne a sede vody… Jakozto laik jsem prosel dalsi clanky. Doporucuji tohle pekne napsane zhrnuti https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959652617322710
Dle clanku se recyklovana seda voda vyuziva v Australii, USA, ale i Nemecku a funguje to.Prijde mi tendencni psat, ze vody je dost a timto zpusobem se nic neziska. Reknete to lidem, ktery jsou zavisli jenom od studny…
Dělejte jak myslíte. Nicméně si ujasněte motivaci. Ušetřit? Další zařízení, investice, životnost, oprava údržba. Ekologie? Chcete nachlorovat nebo dokonce ozonizovat vodu s BSK 20 jako pánové v článku?:) To vše kvůli pár desítkám litrů denně?
Pokud zastáváte šetření za každou cenu, tak se nedá nic dělat. Je to jako vyložit si obývák fotovoltaickými panely abyste recykloval světlo:)
Podívejte se na následující stránky:
https://www.dotacedestovka.cz/
Ve třetí variantě je možné recyklovat šedé vody buď pro splachování a zálivku(nutný posudek vodoprávního úřadu) nebo jen pro splachování(uzavřený systém, následné přečištění, které podléhá vlastním povolením – př. čitička, bioseptik…).
Na SFZP mne jasně sdělili, že veškeré dotace jsou v souladu se současnou legislativou, takže je jasné, že konečně i v ČR se začalo rozumněji uvažovat nad spotřebou vody.
Hi5
Celé je to naprostá pitomost, snad jen chytat dešťovou vodu má smysl a to výhradně z ekonomických důvodů. Jestli si někdo myslí, že zachrání české vodní hospodářství libovolná úspora v domácnostech, je šílenec. Zásadní význam mají krajinářské zásahy, zemědělství a až někde na ocasu možná průmysl. Z hlediska skutečné ekologie je totálně jedno, jestli je spotřeba 70 nebo 100l na člověka. Je to tahání peněz z kapes firmami, co ty nesmysly vyrábí. Na dotace jsou potřeba další ouřadové, kontroly, potvrzení, revize a další opruzy. Chcete-li se starat o další zbytečný systém s jeho nádržkami, pumpami, rozvaděči, ventily, potrubím či pojiskami a je to Váš koníček, s chutí do toho. Jinak se těm nesmyslům vyhněte.
Jen je další ekologicky i ekonomicky kontraproduktivní nesmysl, jen o trochu méně škodlivý než jsou již profláknutá biopaliva nebo domovní čistírny odpadních vod.