Štítky

, , , ,

Skoro mi vypadly oči z důlků, když jsem si přečetl dnešní prohlášení nově zvoleného rektora Univerzity Palackého k situaci na Ukrajině. Pan rektor si neváhal ověřit politický postoj všech skoro 23 tisíc studentů a 2 tisíc pedagogů aby sdělil světu jejich jednotný, ideově pevný postoj k současným událostem na Ukrajině.

Studenti a pedagogové Univerzity Palackého s lítostí a sílícím znepokojením sledují události posledních dní na Ukrajině. Coby instituce rozvíjející svobodu slova a kritické myšlení protestujeme proti porušování lidských práv ze strany vládnoucího režimu a vyjadřujeme spoluúčast a podporu všem, kdo byli současnou politikou poškozeni.

Prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., rektor Univertizy Palackého Oloumouc, pokud by nedošlo k sametovce, tak by patrně vzhledem ke specializaci a projevené „společenské angažovanosti“ skončil v Ústavu marxismu-lenismu UP

Musím přiznat, že mne nostalgicky ovanul duch dob dávno minulých, kdy byla podobná politická prohlášení vrcholných představitelů vzdělávacích institucí velmi obvyklá. Vzpomínám si, jak jsem jako nefalšovaný puberťák ústy pana ředitele základní školy rezolutně protestoval proti napadení Vietnamu Čínou (nebo naopak?), později na střední proti neutronové bombě a ještě později ústy soudruha rektora své alma mater proti (nebo možná pro, už opravdu nevím) raketám středního doletu. Každopádně nápis „I sovětské rakety jsou nebezpečné“ vydržel na plechovém plotě místního fotbalového klubu jen do 10 hodiny ranní.

Dodnes si pamatuji na tu nádhernou „mírovou demonstraci“, na níž mimo jiné řečnil onen soudruh rektor společně s panem kardinálem Tomáškem. Určitě to bylo něco o našem jasném postoji a rozhodnosti, s jakou se všichni postavíme za nebo proti něčemu…čemusi… no už neví, ale hlavně že se Sovětským svazem.  Co opravdu říkali jsem tehdy naprosto nevnímal, bo jsem v nedalekém restaurační zařízení nižší cenové skupiny jménem Lidová jídelna (či též lidově Lidáza) zavlažil smažený sýr s tatarkou a hranolkami navíc v ceně 7,70 Kč asi 8 až 10ti kousky pěnivého olomouckého moku. A to jsem se ještě záměrně vyhnul, na rozdíl od některých pilnějších kolegů, několika panákům zelené brzdové kapaliny, vydávané podvodně za alkoholický nápoj, vyrobený podle platných norem socialistického potravinářského průmyslu.

Když dnes čtu prohlášení pana rektora, musím konstatovat, že je důstojným následovníkem svých dávno zapomenutých soudruhů předchůdců. Vždy pevně ideově na správné straně, vždy včas a hlasitě hlásaje jednotné a správné politické postoje všech členů univerzity, zvláště pak mladé optimistické generace a jejího předvoje… Ne tak předvoje to ne, to se dnes už nenosí. Co je místo předvoje? Bombarďák Letiště Havel? P & L?  Tatíček Klaus? Děda Panksenyl Kníže? Generalisimus Agent Babiš? Přemluvbábové? Aha, už to mám: předvoj=demokratická občanská společnost, to by možná šlo. No každopádně postsoudruh rektor nezklamal.

Pěkná je i nabídka „humanitárního“ studia, to samozřejmě fungovalo i za našich časů. Pamatuji se na jednoho černého skoro doktora, který studoval již 10tým rokem, protože byl synem doma svrženého mocnáře a nemohl se vrátit. Prý měl v papírech „Otec král, matka v domácnosti“, ale co vím zcela jistě, že s ním nešlo chlastat. Osobně jsem nesl těžké následky ještě dva dny po našem seznámení v hospůdce na Růžku.

Jiným případem byl můj kamarád Chalid, jinak bezvadný kluk. Jeho otec byl členem tajné pákistánské komunistické strany a na jeho latifundiích prý pracovalo asi 6 rodin – ten komunismus asi bral tak nějak bez předsudků, už pjerestojkově. O „humanitárních“ studentech z arabských zemí teď nenapíšu raději nic, protože to bude možné až po desáté hodině večerní. Humanitární studenti, to byla vždycky zábavná exotika.

Naší generaci je vždycky vyčítáno, že proti něčemu takovému nepostavila. Protože je ze statistického hlediska jasné, že na UP existují i lidé s opačnými názory, jsem opravdu zvědav, zda se někdo panu rektorovi postaví. A to máme tu, jak to říkají, svobodu a demokracii a právní stát a každý může svobodně hlásat svůj názor. Ne jako tehdy, když studentům vyhrožoval tajemník fakulty, soudruh Vrána, přivoláním STB. Jsem zdědavej na ty hrdiny:)

Opravdu mne dojímá, že se vždycky najdou lidé, kteří z opakující se historie tu frašku nakonec udělají, aniž dbají vlastní důstojnosti. Užijme si jejich zábavnou stupiditu!