Štítky

, , ,

Režim postavil proti 200 tisícové petici „hmyzoznalce“ (jak je posměšně nazýván) Konvičky petici „vědců“ s necelými 2 900 podpisy a 6 tisíci podpisy „civilistů“. Na rozdíl od té „konvičkovidní“, kde je důsledně zachovávána mediální omerta, je tato maximálně medializována. Zajímavě na tom je, že organizátory petice jsou 3 naprosté a totální vědecké nuly, tedy zkráceně 000. Jak se to stane, že se text takovýchto lidí dostane do všech médií?


Bylo pro mne překvapením, že všichni organizátoři působí na PřF UK, protože podobné politické hrádky provozují většinou humanitníci, poté co přebrali agendu kateder marxismu-leninismu. Tak jsem chtěl zjistit, v čem to jejich „působení“ spočívá.

Asi nejvýše postavenou osobou je Ing. Mgr. Jan Novák, tajemník katedry tělesné výchovy. Netuším, co dělá tajemník katedry dnes, ale za nás byla taková místa obsazena buďto neakademickými STBáky (jednoho takového jsem poznal až příliš), nebo sloužila jako odkladiště neschopných a nadbytečných osob. Snad je tomu dnes jinak, když se jeho text stal takto slavným. Každopádně s přírodními vědami má pan tělomrsk společného pramálo.

Mgr. Anna Vanclová je na parazitologii, pravděpodobně doktorandka. Víc se mi o té dámě zjistit nepodařilo, což je ale mnohem více, než o třetím „otci zakladateli“, Martinu Blažkovi, což podle velikosti netové stopy bude patrně student. Chová se tak trochu jako sumerský bůh An, který se projevoval tak, že se neprojevoval téměř vůbec.

Zajímavý je tento rozhovor s oběma nemlčícími organizátory, Anna Vanclová říká:

My nejsme žádné autority. My jsme dejme tomu vědci na doktorském studiu. Ale ty autority se k tomu nějak neměly. A bylo potřeba, aby někdo konečně začal.

Když jsem si toto přečetl, dostal jsem opravdu neodbytné deja vu. Takto, a přesně takto organizovala tzv. petice komunistická moc. Pár nejlépe mladých a ambiciózních nul dostalo stranický úkol, co a jak je třeba hlásat. Lidi s postavením se k takové činnosti těžko nutili (výmluvy na vytížení apod.), ale bylo pro ně obtížné vyhnout se podpisu. Tak většinou podepsali a pak ti menší, a ještě menší a nejmenší, až byli podepsaní všichni v diktatuře. Prostě šlo těžko uniknout a tak se petentovalo za (nebo proti?) útoku Číňanů na Vietnam, pro rakety, proti raketám, za propuštění Angely Davisové, proti Chartě a fůře dalších pitomostí, které byly většině petentů v lepším případě zcela lhostejné. „Organizátoři“ pak získali nemalé výhody, mnozí takto nastartovali své (nejen) předlistopadové kariéry.

Tak děti, posaďte se pohodlně do křesel a poslouchejte pohádku ovčí babičky, kterak 3 vědecké nuly skoro tři tisíce tituly obložených podpisů získaly a o tom, jak stovky docentů, doktorů a profesorů nadšeně jejich literární skvost parafovaly.