Štítky

,

V ústraní se připravuje pokračování divácky úspěšného filmu Kájínek. Nautilovi se podařilo nahlédnout do zákulisí tohoto přísně střeženého projektu.

Zápletka filmu velmi podobné schéma, jako tomu bylo u jedničky. Hlavním a řekněme, to rovnou negativním hrdinou, je mladík s typicky zločineckým ksichtem, jehož jméno začíná písmenem „K“, i zde má obhájkyni ženu a i zde se jedná o dvojnásobnou vraždu, aby si divák nemyslel, že ho scénárista tahá do kina kvůli jedné jediné hloupé mrtvole.

Ale tím podobnost shody v zápletce nekončí. I zde je obžalovaný médii odsouzen dříve, než soud pořádně začal a neexistují, a z podstaty věci ani existovat nemohou, žádné přímé důkazy. Těla jsou neúplná, na místě činu nikdo z vyšetřovatelů nebyl, vražedná zbraň či vražedný systém se nenašel a zpráva egyptského patologa mluvila jasnou řečí.

Proti obžalovanému však mluví vyjádření až třetího, tentokrát pečlivě vybraného znalce, že vražda byla provedena elektrický proudem a on získal zevrubné zkušenosti s účinkem elektřiny na lidský organismus, když montoval kabelové svazky do aut. Tuto kvalifikaci nemohl mít naprosto nikdo z celého hotelu.

Scénarista udržuje diváka v napětí, třeba tím, když se vyšetřovatel soukromě vyjádří, že proti němu sice nic konkrétního nemají, ale že je to od pohledu bezcitný grázl, truchlí málo a atypicky a že ho určitě dostanou. Divák si přijde na své, když je nakonec zločinec pro jistotu odsouzen na 28 let (co kdyby opravdu vraždil, že?), což soudkyně to zdůvodňuje takto:

„Místo činu nebylo na území České republiky. Technici a kriminalisté neměli možnost prohlédnout místo činu a soudní lékaři neměli šanci provést prvotní pitvu. Přesto je senát přesvědčen, že se shromáždilo dostatek důkazů, aby mohl rozhodnout,“ řekla.

„Není to nic neobvyklého. Není to první ani poslední případ, kdy je někdo usvědčen na základě nepřímých důkazů,“

V té chvíli diváka trochu zamrazí. Ale pak si uvědomí, že je to jen trochu za vlasy přitažena umělecká licence a stát hrdinou třetího pokračování nehrozí, protože takto přece naše soudnictví nevypadá.

V tuto chvíli by mohl příběh skončit, i když scénárista nechává diváka na pochybách, jakže to vlastně bylo doopravdy. Ale není tomu tak, prý nás čeká ještě překvapivé rozuzlení. Nautilovi se bohužel nepodařilo zjistit, jak příběh pokračuje dál, takže si nedočkavci budou muset počkat. Tedy, něco jsme přece jen zjistili – závěrečný titulek filmu:

„Příběh i veškeré postavy jsou smyšlené a jakákoli podobnost se skutečnými událostmi či osobami je čistě náhodná“