Pod minulým článkem o situaci v USA se rozpoutala debata o volbách samotných, řeší se tam otázky věrohodnosti, platnosti, regularity a falšování. Neuškodí tedy si zopakovat pár základních infomací a pravidel z této oblasti. Bude to takové husovské pojednání o tom, jak by to mělo být, jakož i zlořádech, které leckde panují.
Jaké volby – vymezení oblasti
Předmětem pojednání budou volby do zákonodárných orgánů nebo hlavy státu, tedy do nejvyšších orgánů svrchované demokratické země. Nebo to může být zodpovězení závažné otázky v referendu – což je vlastně nejvyšší forma demokratické volby v demokracii.
Volí se samozřejmě ji jinam – Zlatý Slavík, Předseda třídy, velitel před zásahem, sekundant, šerif, soudce, vyplňují se ankety atd. Těm se věnovat nebudeme, a pokud, tak jen proto, abychom zvýraznili rozdíl a vysvětlili význam některých pravidel a zásad.
K čemu volby jsou
Většinou celkem k ničemu .. možná to bude znít paradoxně, ale je to opravdu tak. Volby ve své naprosté většině nebývají klíčové pro budoucnost země, většinou jde o to, jaká heterogenní skupina bude formálně zabezpečovat chod země a je třeba říci, že stabilní země běží samospádem, nepotřebují ani parlament ani vládu. V Belgii vládu neměli rok a vůbec nic špatného se nedělo.
Na druhé straně, situace v zemi se může vyhrotit tak, že před občany stojí velmi klíčová otázka. Buď se naformuluje do referenda (chcete vstoupit do EU?) nebo v presidentských systémech stojí proti sobě nejen dva nesmiřitelní kandidáti, ale oni navíc představují zásadně jiné směřování země. Anebo tak proti sobě stojí dva bloky a bude naprosto klíčové, kdo bude zastupovat občany v parlamentu. V extrémních situacích může jít o poslední šanci zabránit převzetí moci šílenci. Hovoříme o volbách, po nichž se dostává k reálné moci jednotlivec nebo skupina, kteří tím získají moc nad všemi občany. A tito občané tak pocítí důsledky volby nejen své, jinak řečeno, v zemi budou žít vedle sebe všichni bez ohledu na to, jestli jejich kandidát vyhrál nebo prohrál a on vyhraje, když získá např. většinu.
Tedy volby, o kterých se bavíme, musejí ve zlomových okamžicích dát nezpochybnitelnou odpověď na otázku „jaká je skutečná vůle občanů„. Přičemž již od dávného starověku všichni vědí, že tu vůli bývá nejen nesnadné zjistit, ale zejména ji bývá velmi riskantní vyjevit, pokud se následně občan ukáže býti v menšině. Pak se projeví důležitost prinicpu tajného hlasování, které občanovi může zachránit život, pokud následují politické represe proti opozici.
Ale pojďme popořadě…
Zásady
Encyklopedické heslo většinou hovoří o volebním právu aktivním/pasivním dále všeobecném, rovném a přímém a o již zmíněném tajném hlasování. Pojďme je probrat postupně, a to včetně toho, jak je vhodně realizovat a čemu se naopak vyhnout na sto honů. A hlavně nezapomínejme na moudro přisuzované jistému Josipu Visarionoviči, který údajně řekl, že „nezáleží na tom, jak lidé volili, záleží na tom, kdo hlasy sčítá„. A řekněme si rovnou, že naivní představa „necháme to spočítat stroj, který nedělá lidské početní chyby“, je velmi nebezpečná.
Aktivní/pasivní
Zde je to snadné – aktivní znamená možnost kandidovat, být (z)volen, kdežto pasivní je právo volit.
Všeobecné
Historicky aktivní forma byla vyhrazena typicky nejvyšší šlechtě z královských rodů, pasivní pak šlechtě příslušné hierarchie a v zásadě i svobodným pánům.
V současnosti v našem civilizačním okruhu v zásadě obě práva splývají a týkají se svéprávných dospělých občanů země. Tj. až na drobné technikálie, kdo volí, by se teoreticky také mohl o volené místo ucházet.
To je tedy význam všeobecného volebního práva – volit mohou všichni dospělí občané dané země (pro jednoduchost .. ale i obce, kraje, samozřejmě s výjimkami lidí ve vězení apod. ). Znamená to ale také to, že se to týká pouze a jen občanů. Tj. hosté, cizinci, turisté .. neobčané volit nemohou.
Praktická stránka
V praxi to znamená, že volební systém musí být schopen spolehlivě zajistit možnost volit všem právoplatným voličům (tj. občanům) a na druhé straně tuto možnost zamezit všem osatním.
Ale nejen to, vzhledem k tomu, že volič by měl rozhodovat o tom, kde žije a nést důsledky volby, nedává smysl, aby volili formální občané, žijící trvale v zahraničí. Volit má pouze občan v zemi žijící, v zemi, kde má těžiště svého bytí. Výjimkou mohou být např. rodiny diplomatů, kteří z podstaty práce nežíjí v zemi, ve které volí.
Rovné
Smyslem tohoto práva je pravidlo, že každý volič má stejnou váhu, bez ohledu na pohlaví, věk, majetek, sociální postavení …. opět, je to výdobytek moderní doby, historicky to zdaleka nebylo ani běžné, ani to nebylo pokládáno za správné. Proč by měl mít hlas otroka stejnou váhu jako hlas prince?
Většinou se to interpretuje tak, že každý volič má právě jeden hlas. Je-li voličů N, pak jeho váha je 1/N.
Praktická stránka
V praxi toto pravidlo znamená nejen prostý fakt započítávání každého hlasovacího lístku jako +1 hlas, ale také to, že voliči volí svobodně, osobně, bez vlivu nějaké další osoby během aktu volby. Tímto se budeme zabývat později, ale v zásadě to naplňuje poždavek rovného volebního práva.
Dalším praktickým důsledkem je nutnost spolehlivě zajistit, aby volič volil opravdu jen jednou. Tedy nemohl volit vícekrát nejen do stejné volební urny, ale ani do jiných. Ve standardní implementaci to znamená, že každý volič má určenu konkrétní komisi dle svého bydliště, a pouze jednou a jedině tam je mu volba umožněna.
Přímé
Podstatou přímého hlasovacího práva je to, že volič volí variantu přímo, bez zprostředkovatelů nebo nějakou prázdnou schránku bez předem známého obsahu. Většinou volí konkrétní osobu nebo jejich skupinu. Nikoliv např. název skupiny bez jmenovitého výčtu kandidátů.
Praktická stránka
V praxi se potkáváme s příklady, kdy to neplatí, ale nenarušuje to princip. V USA občané nevolí presidenta přímo, nýbrž volí tzv. volitele, kteří následně teprve volí presidenta. Systém je to archaický, poplatný reáliím 18. století, na druhou stranu občané USA princip chápou a nevede to k principiálnímu nedorozumění.
Na druhé straně, princip přímé volby se leckdy obchází tak, že se sice volí skupina (politická strana) s jasně definovaným seznamem kandidátů, kterým bývá možno udělit tzv. preferenční hlasy, ale např. prvních 10 kandidátů je po volbách stranou přinuceno se vzdát mandátů ve prospěch lidí od místa 11, které by voliči nikdy nevolili. Toto je většinou považováno za volební podvod, minimálně ze strany voličů
Tajné hlasování
Tento princip především chrání voliče před jeho okolím jak v okamžik samotného aktu volby, tak i po něm.
Musí být zaručeno, že volič bude mít možnost svoji volbu provést, ale zároveň nikdo nesmí vědět ani v tu chvíli ani nikdy potom, jak daný člověk volil.
Proč? Volič by se nemohl rozhodnout svobodně, musel by brát v úvahu např. to, co na to řeknou sousedi, nebo to, že když vyhraje druhá strana, půjde na šibenici.
Tento princip je velmi nesnadné splnit ve formě elektronického hlasování, zejména ve spojení s potřebou zabezpečení voleb proti zfalšování a možností přepočtu hlasů. Budeme se tomu věnova později.
A je také zajímavé, jak mnohdy nedoceněný tento princip bývá i mezi politiky, kteří princip tajného hlasování tu a tam demonstrativně poruší, a pak se podivují sankcím.
Praktická stránka
Klasickým způsobem realizace voleb je způsob volení standardizovaným lístkem umístěným voličem za plentou (kam se musí povinně a samostatně odebrat) do neprůhledné volební obálky a jejím následným vhozením do průhledné volební urny. Tím je zajištěno, že volič není za plentou ovlivněn nikým dalším, lístek dá do obálky sám a má vizuální kontrolu, že byl lístek umístěn mezi ostatní. Obálku ani lístek není nikdo schopen identifikovat. Volič sám má naopak možnost lístek upravit, aby jej rozpoznal při eventuelním přepočítávání.
Svobodná a osobní volba
Plyne sice z předchozího, ale shrňme si, že volební systém MUSÍ ZAJISTIT (nikoliv jen umožnit), že volič, který se rozhodne volit, tak učiní osobně, bez vlivu další osoby v době volby, svobodně a zároveň systém NESMÍ PŘIPUSTIT k volbám osoby, které nejsou oprávněnými voliči.
Nepřímo z toho plyne nutnost mít jmenný seznam oprávněných voličů, typicky i jejich příslušnost k okrsku/komisi, neprůstřelnou metodu identifikace voliče a jeho přiřazení k záznamu v seznamu a schopnost jednoznačně a v každý okamžik určit, kdo již volil.
Praktická stránka
Tento požadavek například předem vylučuje volby ve formě hlasu poslaného poštou, kurýrem, nebo distančně elektronickým systémem. Zde nelze zajistit, že akt provádí volič osobně bez vlivu jiné osoby, tudíž taková volba je z principu neplatná a propagátoři takové realizace jsou v principu iniciátory falšování voleb ve fázi připravy, ať už z hlouposti nebo s motivací skutečně zločinnou.
Jednoznačnost a jistota volby
Je to spíš otázka realizace, ale velmi důležitá. Volební systém musí být intuitivní, jednoduchý a jednoznačný. Volič musí mít plnou a přímou kontrolu nad celým procesem. Jinak řečeno, chce-li zvolit možnost A, musí být možnost A pro něj dostupná, zvolitelná a volba zřejmá do okamžiku ukončení aktu a z principu nemožná její následná změna.
Praktická stránka
Klasická realizace – chci zvolit Zemana, vložím za plentou lístek s jeho jménem do obálky a tu potom do urny. Vím, co jsem hodil a nikdo to není schopen změnit.
Protipříklad: Volič ve Floridě přijde k volebnímu zařízení, označí Al Gorea, ale systém započte hlas Bushovi. Stroj může voliči stále předstírat, že volil co chtěl, ale započítat něco jiného. Volič tak ani neví, že byl podveden.
Z uvedeného plyne, že elektronická realizace je opět velmi problematická právě proto, že volič nemá proces pod přímou kontrolou. Jeho hlas může být změněn, vyřazen, znásoben, nebo vyzrazen, dokonce bez jeho vědomí.
Zpracování a sčítání
Fáze do uzavření volebních místností je nejdůležitejší v tom smyslu, že hlasy v urnách musejí odpovídat tomu, co chtěli volit voliči. Pokud došlo do uzavření voleb k manipulaci, nebude možné ji napravit a vážně kompromitované volby je prostě nutné zopakovat, což může mít dalekosáhlé důsledky.
Po uzavření volebních místností, tedy sběru hlasů, je jednotlivé hlasy třeba zkontrolovat na platnost, vyřadit neplatné, archivovat, připravit ke zpracování ty platné. Platné hlasy potom zpracovat (buď prostě sečíst nebo různě komplikovaně zohledňovat i preferenční hlasy). Zde jdou proti sobě zájmy voliče, který by chtěl zasahovat např. do pořadí kandidátů, nebo připisovat svého kandidáta, s požadavkem na jednoduchost zpracování v zájmu minimalizace chyb.
Jde o nejcitlivější fázi voleb, kdy systém musí zabezpečit, že odevzdané hlasy budou správně vyhodnoceny a samotné hlasy budou archivovány ve své původní podobě pro případ sporu a vyvolání přepočítání hlasů.
Hlasy musí být finálně sečteny v rozumné době, aby se předešlo sociálním a politickým nepokojům. Doba, po kterou potenciálně revolučně naladěná společnost čeká na výsledky, je poměrně riziková a neměla by trvat dlouho.. ideálně den, dva.
Vlastní sčítání musí být odolné zejména vůči podvodům a systematickým chybám. Nabízelo by se zde zdánlivě snadné řešení – nechat sčítat stroje. Má to ovšem svoje rizika. Z důvodů jistoty volby jsme vyloučili metodu „tlačítko A/B“, protože u ní nemá volič jistotu toho, co se započte. Vycházíme-li z toho, že hlas má formu fyzického listu papíru, je stále možné tyto papíry zpracovat strojově, pokud způsob dovolené úpravy volebního lístku takové zpracování umožňuje a nevede k chybovosti – opět připomínám problém u voleb Gore-Bush v USA, kde podle oficiálního vysvětlení ke špatně započteným hlasům mělo docházet právě při strojovém zpracování, kdy scanner měl špatně vyhodnotit polohu značky. Tyto chyby jsou poměrně zákeřné, špatně se odhalují a jsou systematické. Šlo by je odhalovat paralelním počítáním komisí, nebo nějakým mechanismem dělení hlasů na skupiny a jejich vícečetným zpracováním. Dále by to vyžadovalo náročné certifikace počítacích strojů (u voleb v USA 2020 byly kompromitované právě systémy Dominion, které měly mít zabudovanou možnost přes rozhraní manipulovat s hlasy).
Lze ale říci, že na rozdíl od přímé volby „přes tlačítko“, strojové počítání lístků není z principu nepřípustné.
V případě sčítání komisí platí, že se musí sčítat opakovaně, nezávisle a s křížovou kontrolou. Rozdíly řešit. Dá se očekávat, že chybovost lidského sčítání bude vyšší než strojového v ideálních podmínkách.
V této fázi, kdy se otevírají obálky, rozhoduje o platnosti hlasu, vyhodnocuje se a přičítají se hlasy/body kandidátům, je klíčové, aby aktéři jednali nejen podle definovaných postupů, ale aby systém byl navržený tak, že ochylka od nich nese pro aktéra riziko a ostatní aktéři jsou motivovaní ty postupy vyžadovat. Řečeno jazykem teorie her – systém se musí nacházet v optimu.
Komise
Systém musí zajistit, aby nemohl být efektivně napaden podvody, manipulacemi a minimalizoval zejména systematické chyby. Nelze spoléhat na nestrannost nějakých školených úředníků. Je třeba, aby volební komisi tvořili zástupci kandidujících stran (protože jen oni jsou přirozeně motivovaní hájit svoje zájmy) a veškeré úkony relevantní pro volební proces byly prováděny pod vzájemnou kontrolou a dohledem. Dále žádná taková komise nesmí mít významný statistický vliv. Jinak řečeno, chyba/manipulace v jedné komisi nesmí způsobit neúměrné změny celkových statistických dat. Typicky jsou proto komise ustanovené pro cca 3000 voličů a v nich se provádí veškeré operace od přípravy po hlášení výsledků. Nahodilé, neúmyslné chyby mívají náhodný charakter a vzájemně se vyruší. Systematické chyby je nutné důsledně vyšetřit ,vyhodnotit a dosáhnout nápravy a vady úmyslné pak postihovat trestně a veřejně.
Škálovatelnost, robustnost, odolnost, (de)centralizace, (samo)kontrola
Jde opět o realizační aspekt. Volební systém musí spolehlivě fungovat pro 10 , 1000 i 100 000 000 voličů. Nesmí být centrálně napadnutelný a zfalšovatelný ani v principu. Lapidárně řečeno, je-li jediná možnost manipulace skrze člena komise, pak vzhledem k riziku a kontrole bude pro něj rizikové na takovou nabídku přistoupit, pokud nebudou stejně podplaceni i ostatní. Což při jejich počtu a malému vlivu jedné komise na celkový výsledek nedává moc smysl. Anomální výsledky v malých okrscích budou vždy předmětem zkoumání a podovdy mohou být odhaleny jak statistickými metodami, tak i místními voliči.
Oproti tomu např. komise, sčítající 1 000 000 hlasů, beztrestně narušující pravidla manipulace s hlasy v nočních hodinách poté, co vyhnala zástupce opozice, je dobrým kandidátem na potenciální efektivní volební podvod.
Důležité jsou i standardní kontrolní mechanismy – např. již zmíněná existence komletního seznamu voličů, seznam voličů, kteří volili, jejichž počet musí souhlasit s počtem obálek v urně a poté počtem lístků. Musí být jasně definované postupy pro případ, kdy dojde k anomálii. Evidence, zaprotokolování, hlášení, rozhodnutí o validitě voleb v daném okrsku. Jasné postupy při manipulaci např. s volební urnou (v ČR jisté riziko v tom, že urna zůstává přes noc bez kontroly, pouze zapečetěna a uzamknutá), postupy při registraci, volení, uzavření, počítání, hlášení, archivaci.
Dalším kontrolním mechanismem je brzké zveřejnění výsledků po okrscích, kdy voliči mohou zkontrolovat prakticky do druhého dne výsledky a třeba je srovnat s minulými. Pokud jsou okrsky dostatečně malé, snadno se odhalí např. vyřazení několika hlasů – typicky, kandiduji za minoritní stranu, volí mě 10 lidí a započteno je jen 5. Lze vyvolat přepočítání a vyvodit důsledky.
Možnost přepočítání
Dojde-li k situaci, že komise zveřejnila výsledky, které někdo napadne, musí být možnost přepočtu hlasů. Tento přepočet se musí provádět samozřemě s těmi hlasy, které voliči odevzdali. Zde opět zdůrazněmě důležitost oné fáze sběru hlasů, která musí maximálně eliminovat chyby a podvody. Hlasy musí být přepočítatelné prakticky kýmkoliv. Tedy nikoliv například stylem, „pozveme certifikovaného odborníka firmy Dominion a on vystaví certifikát“. Ideálně, stěžovatel sám by měl mít v principu možnost pod dohledem ostatních sčítat originální hlasy voličů a sdělit výsledek.
Hlasy je proto nutno spolehlivým způsobem zabezpečit minimálně po dobu lhůty, po kterou lze vyvolat přepočet hlasů.
Závěr
Shrňme si proto základní požadavky na volební systém:
- Volí pouze a jen občan žijící na území, kde se volí, jemu musí být volba systematicky umožněna.
- Volba nesmí být umožněna nikomu jinému.
- Systém musí zajistit, že volič v okamžiku volby může volit svobodně (ze všech možností), volí on osobně a nemůže na něj v daný okamžik být vyvíjen nátlak. Volič volí pouze jednou, systém musít toto zabezpečit prioritně spolu s jednoznačnou identifikací voliče.
- Volič má celý proces pod kontrolou a proces je intuitivní. Zejména má jistotu, že když zvolí A, objeví se toto jeho A i v množitě hlasů, které se budou sčítat
- Volba je tajná, nikdo nesmí být schopen zjistit ani v moment volby, ani nikdy potom, jak kdo volil. A to ani případnými metodami analýzy dat (čímž prakticky odpadá varianta elektronického hlasování)
- Volby musí probíhat pod kontrolou všech zúčastněných stran/zástupců. Jak sběr hlasů, tak zejména vyhodnocování
- Spočítat/přepočítat hlasy musí být v prinicpu proveditelné z originálních hlasů voličů pro všechny voliče.
V diskusi můžeme probrat nejasnosti a třeba se podívat, kde jsou nedokonalosti různých volebních systémů.
Uvedu na úplný závěr pár příkladů, které jsou špatně:
- Hlasování distančně, poštou, přes internet – nelze zajistit to, že volič volí osobně a není pod vlivem jiné osoby. Druhotně bude problém s tím, že nemá volbu pod kontrolou a nelze zajistit tajnost hlasování. To je asi nejčastější chyba v mnoha dnešních volebních systémech řady zemí.
- Hlasování elektronické ve volební místnosti. Toto mají např. v Estonsku. Je tam problém jak s tajností hlasování (lze z pořadí voličů a hlasů provést přiřazení hlasu k voliči), tak s tím, že volič nemůže vědět, co se zapíše za hlas. Hlasování nemá pod kontrolou do uložení hlasu.
- Nedostatečná identifickace voliče. Typicky případ, kdy volič nemusí předložit svůj doklad (cestovní pas, občanský průkaz). Takto může jeden člověk volit za jiné voliče a ti buď volí také (pokud je systém tak ubohý, že nerozezná duplicity) nebo jsou možnosti volby zbaveni. Anebo volit nechtějí, a pak systém ani není schopen podvod identifikovat.
- Nedostatečná evidence těch, kdo už volil. Vede k chybám typu vícečetné volení.
- Nedostatečné zabezpečení hlasů. Typicky zamezení manipulace s hlasy – odebrání vhozených, přidání falešných. (v případě oněch z principu vadných poštovních hlasů např. nedoručení hlasů z celé obce, nebo jejich nahrazení)
- Implementace systémové funkce funkcí kontrolní. Zde je asi nejlepším příkladem situace, kdy volič může volit vícekrát, ale systém předstírá, že duplicity odhalí ve fázi zpracování nebo kontroly a započte jen jeden hlas (poslední). Je evidentní, že tohle je obrovská díra jednak kvůli možnosti masivních podvodů a také odhaluje absurditu – přece pokud je volba tajná, nemůže být možno zjistit, které hlasy zneplatnit.
A ještě finální slovo:
V současnosti se několik politických stran v ČR rozhodlo, že zavedou právě několik vylepšení, které zprzní náš volební systém a učiní jej v principu neplatným. Chtějí zavést:
- korespondenční (distanční, elektronickou) volbu
- volební právo i pro neobčany ČR (typicky migranty, občany sousedních zemí EU)
Jde o nechvalně známé strany jakými jsou zejména TOP09, Piráti, KDU-ČSL … nedovolme jim to a vystupujme proti těmto kriminálním snahám s co největší rozhodností a argumentační silou.
Nautilus II 
Největší problém svobodných demokratických voleb je ten, že k nim voliči často nechodí. Zatímco v totalitních režimech je voličská účast takřka stoprocentní, u nás stěží 60%. Nechceme-li vyměnit v budoucnu těžce vydobytou demokracii za lehce získanou totalitu, choďme k volbám. Nízká volební účast nahrává extrémistům. Další problém, v článku nezmiňovaný, je nevzdělanost voličů. Bez ohledu na inteligenci a dosažené vzdělání, lidé by měli mít základní povědomí o tom proč a jak volit. S tím souvisí školní vzdělávání v této oblasti, dále jak pracovat s informace aneb jak se nenechat opít rohlíkem. Takže, když to shrnu, volby nejsou k ničemu. Minimálně svědčí o úrovni rozvoje občanské společnosti, o tom, že nám záleží na ostatních a že máme nějaké povědomí o fungování státu:-) Uvedu jeden příklad. Ve Velké Británii vyhráli před časem v referendu příznivci Brexitu. Bylo to tehdy o prsa. Mnozí voliči byli poté rozčarováni, že se nechali obalamutit líbivými populistickými hesly a možná o odchodu Británie z EU rozhodlo nakonec jen pár hlasů voličů, kteří nevěděli pořádně o čem hlasují nebo to celé dokonce považovali za vtip. Nebrali to referendum vážně.
A vy osobně jste vzdělán dostatečně, abyste se kvalifikoval jako volič?
Víte vy vůbec, že ve Švýcarsku, když zaváděli ten svůj koncept referend, že tam byla dokonce poměrně hodně rozšířená negramotnost?
Jaké vzdělání byste si představoval, když ve školách učitelé učí buď sami nebo přihlížejí tomu, jak neziskovkáři uči děti o 60 pohlavích?
Kdepak, formální vzdělání hraje roli minimální. Mnohem důležitější je zdravý rozum, svobodná diskuse a možnost kandidovat.
Se vším souhlasím, až na některé poznámky k formám elektronické hlasování. V systémech založených na blockchainu je přece možné zajistit, že:
– volič bude hlasovat nejvýše 1x
– bude zachována tajná volba (nebude možné hlas zpětně přiřadit k voliči ani zpětnou analýzou dat)
– volič může sám ověřit, že jeho hlas byl započten (důsledek 2 prvních podmínek) a to správně
– je možné ověřit, že jsou započteny jen vydané lístky
Možnost manipulace s výsledky voleb je pak závislá na kvalitě a důvěryhodnosti použité kryptografie. Pokud něco přehlížím, tak dejte vědět!
V případě distančního hlasování je zde samozdřejmě stále problém s tím, že není možné zajistit, že volič volí osobně a není pod vlivem jiné osoby. Nevím jak závažný problém to může být.
Tak, či tak, mi aktuální systém v ČR přijde sice ne úplně pohodlný ale jinak +/- nejlepší možný. A možná by nebylo úplně od věci z preventivních důvodů trestat jako volební podvod pouhé návrhy na zvrácenosti typu korespondenční hlasování a volební právo pro neobčany :-).
To mě zajímá – já jsem nad tím tu a tam dumal už delší dobu. Musím říct, že jsem úplně neprůstřelné řešení nevymyslel. Takže jestli ho máte, zkuste ho popsat, budu rád.
Jen si definujme podmínky:
– komise nedůvěřuje voliči (proto se musí legitimovat)
– volič nedůvěřuje komisi (proto jde za plentu a svůj hlas anonymizuje)
– volič má proces pod kontrolou do okamžiku vhození do urny, kdy je hlas anonymizován pro ostatní, on sám si může lístek v obálce označit.
Kdyby např, se vedlo pořadí, jak chodili a hlasy se náhezely halabala, ale řadily taky v pořadí, tak je systém narušen.
Takže ten distanční systém musí zabezpečit jednoznačné přiražení každého volebního aktu k danému oprávněnému voliči (tady samozřejmě nejsme schopni dodržet, že to bude fyzicky on, ale to neřešme) a následně anonymizaci jeho hlasu z hlediska systému. Jelikož to probíhá datově, musí ten volič mít možnost „nahlédnout do urny“ aby se přesvědčil, že jeho hlas tam je, ale nikdo jiný nesmí být schopen tohle přiřazení udělat, jen volič u svého vlastního hlasu. A stejně po sečtení, hlasy musejí být volně dosažitelné a opět, volič by měl být schopnen ten svůj poznat. Bude-li chybět, vyvolá kontrolu.
Většina toho se dá realizovat přes asymetrické šifry (veřejný vs soukromý klíč), které zaručí jak identifikaci, tak důvěrnost.
Tj. zhruba:
Datový blok: VOLBY 2021 / Volba:KSČM / můj text/ (ještě jednou zopakovano pod veřejným klíčem voliče a jednou pod soukromým bez samotné volby),
Toto zakodováno veřejným klíčem „sčítače“, „sběrače“ a soukromým voliče.
Sběrač přijme, odkóduje svým soukromým a veřejným voliče (buď pozná podle odesilatele, nebo zkusí všechny) a přesvědčí se, že výsledek je validní.
Toto zakóduje svým soukromým a vyloží veřejně. Obálka byla přijata a potvrzena.
Zde si každý může odkódovat veřejným sběrače a uvidí hlasy zakódované veřejným sčítače. Voliči poznají ten svůj, protože by měl být binárně identický s tím, co měli než to zakódovali veřejným sběrače a svým soukromým. Pokud chybí – protest.
Sčítač po uzavření sběru aplikuje svůj soukromý na rozbalení hlasů a dostane onen Datový blok. Hlasy sečte. Každý hlas vystaví.
Každý volič si může zkontrolovat, že jeho hlas tam je. Pokud není, protestuje.
No a zbývá vyřešit takové ty detaily, jako aby si sběrač nepamatoval co mu od koho přišlo, Protože on může mít tabulku volič – obálka. A kdyby se domluvil se sčítačem, který ji rozbaluje, tak budou mít komplet informaci volič-obálka-hlas.
A pořešit poblematiku ztráty, změny, podvrhů.
Prostá ztráta se projeví na počtu a absenci.
Změnu nesmí být možné udělat „jménem voliče“ – proto je tam ten fragment vlastního textu a celé zakodováno veřejným. Tj. kdyby sčítač přepsal KSČM na ČSSD, tak to nebude odpovídat tomu, co se dostane po dekodování – tady volič uvidí, že někdo změnil volbu na ČSSD a dokáže to tak, že odkóduje svým soukromým.
Pokud by sčítač chtěl mít odpovídající zakodovanou část, musel by použít veřejný (to může) a soukromý (to nedokáže) daného voliče. Musel by tedy použít nějakou jinoíu dvojici, která ale nikomu nepatří, takže volič by hlásli ztrátu hlasu a systém +1 hlas navíc,
Je toho víc, co je třeba zabezpečit… není to úplně triviální a dost často se objevují díry.
Problém je v tom, že na rozdíl od živé komise, která zpracovává promile hlasů, tohle je centrální řešení a jakákoliv možnost manipulace vede ke zneplatnění z prinicpu.
Jestli se nám jedna komise domluvila proti Okamurovi a drží basu, tak třeba mohli ty lístky napřed zneplatnit a pak vyřadit. Samozřejmě musel spolupracovat i Okamurista v té komisi. Pořád riskují vyšetřování, protože lidi v okrsku se budou dožadovat přepočtu a budou tvrdit, že oni neudělali ty dva kroužky navíc… takže přijde na řadu rozbor inkoustu propisky a provedení.
Je to strašně nejistý a riskantní podnik s naprosto nepatrným vlivem na výsledek.
Naproti tomu už jen teoretická možnost falšování v centrálním systému ten systém zabije. Podle mě tady není cesta v nějaké certifikaci, ale naopak v open source a otevřenosti – každý je schopen ty hlasy stáhnout a posčítat. A každý volič tam musí být schopen najít ten svůj včetně volby a hlasy všech ostatních bez volby.
A pak tu máme riziko vyzrazení soukromého klíče sčítače, že?
Zkuste tedy popsat ten mechanismus pres blockchainy.
Úvodem – četl jsem si o tom už několik let zpět a ani nevím kde – takže to berte spíše jako hospodské kecy. Ale třeba to přiláká někoho, kdo tomu rozumí víc.
Krása systémů založených na blockchainu je v tom, že je to defakto jen nezměnitelná historie transakcí, která je navíc distribuovaná. Nemusí existovat centrální autorita a i pokud existuje, každý může mít kopii blockchainu a vše ověřit. Je extrémně obtížné něco přidat, ale velmi jednoduché cokoliv ověřit. Oficiální hlasovací software může být nějaká uzavžená příšernost. Ale vzhledem k tomu, že se jedná především o specifikaci, tak vždy se najde někdo, kdo napíše otevřeného neoficiálního klienta.
Podstatná vlastnost je, že informace od odesílateli může být asymetrická – uchován je jen hash, otisk. Takže odesílatel může ověřit, že to byl on, ale naopak to neplatí.
Mohlo by to fungovat nějak takto:
1) Nazačátku, před volbami, v blockchainu existuje koš (peněženka) vlastněný státem, která obsahuje prázdné hlasy a koše pro volené subjekty. Jak dojdeme k tomuto stavu prozatím ponechme.
2) Každý občan si vygeneruje svůj vlastní (primární) koš. Nechá se zautorizovat a stát mu na jeho koš odešle jeden hlas. Je k diskuzi, jak by tato autorizace měla proběhnout. Tento koš je veřejný.
3) Občan vygeneruje další (sekundární) koš, na který si tento hlas přenese. Spolu se zpětnou nedohledatelností odesílatele to zajistí anonymitu hlasování. Pouze on má teď klíč s jedním hlasem, který nezná nikdo další.
4) Volby: občan přepošle hlas do koše volené strany. Tady je slabé, ale řešitelné místo – během předávání transakce volič nesmí být vystopovatelný.
5) Volby jsou uzavřeny k nějakému datu, obsah košů stran přímo odpovídá jejich volebním výsledkům.
Je zajištěno, že v systému žádné hlasy nepřibydou. A vzhledem k tomu, že z odesílatele je zachován jen otisk jeho sekundárního koše, je přiřazení odesílatele k transakci možné pouze pokud držíme klíč/číslo sekundárního koše odesílatele a ten má pouze volič. Ověření je tedy vždy shora dolů, nelze jej provést opačným směrem. Každý je schopný vzít sekundární koš a ověrit, že v blockchainu je transakce s tímto otiskem a hlas přišel volené straně. Koše státu a volených stran jsou veřejné, takže přeposlání hlasů z koše jedné strany komukoliv dalšímu by bylo vidět. Podobně stát, pokud by odeslal hlas do 3tího koše, který se nedá přadit k žádnému primárnímu koši občana by musel způsobit anulaci voleb. Nikdo nemůže vygenerovat nový hlas, takže každý může volit maximálně 1x.
Pokud by někdo byl nucen přeposlat svůj hlas někomu 3tímu, ve výsledku nebude sedět počet transakcí.
Existují zde problémy, možná řešitelné, možná ne. Například ověření je snadné, úplné přepočítání prakticky nemožné (pokud nechceme po voličích prozradit sekundární koš).
Takže asi to má své pro a proti. Pokud by se objevilo tolik neplatných transakcí, aby to překlopilo výsledek – „počet křesel“, tak by nejspíš bylo nutné volby opakovat.
Nevím, jestli jsem na něco nezapomněl, tak kdyžtak napište.
Netvrdím, že by bylo nejlepší, aby hned naše další volby problěhli elektronicky. Vždy jsou dětské nemoci a v podání státní zakázky našeho skvělého státu by to byl nefunkční paskvil za miliardy korun s vysokou pravděpodobností, že se volby budou muset stejně opakovat postaru. A to si na triko vezmou asi jen šílenci. No je mi z toho smutno…
Promyslím to.. jen jestli to je analogie bitcoinu, tam mám dojem, že transakce s účastí dané adresy jsou vysledovatelné.
Jestli pošlu ze známé adresy na „tajný“ koš, tak ten koš přestane být tajný, ne?
nedávno jsem se díval na video, kde vzali bitcoinový účet, kam chtěl člověk, aby mu posílali peníze. Jeho adresu bylo možno najít ve spoustě transakcí a odsud vzít pár dalších účastníků. Jeden z nich pak v jiných transakcích posílal stovky bitcoinů.. ale nebylo možné jednoduše identifikovat osoby a organizace.
takže předpokládám, že by nebyl problém zrekonstruovat cestu stát-občan-tajnýbox-volební box.
ale to byl bitcoin, možná, že jiná implementace dovoluje anonymizovat strany při transakci.
Ano, máte pravdu. Bitcoin je známý tím, že není anonymní v tom smyslu, že všechny peněženky jsou viditelné. Pak už stačí spojit číslo peněženky s uživatelem. Ale Bitcoin je jen jedna konkrétní implementace. A právě, že jsem četl, že se to dá udělat i bez toho, aby se dala transakce spojit s peněženkou (pouze peněženka s transakcí) – týkalo se to přímo volebního systému, ne kryptoměny.
To je dobre shrnuti, nebo vychozi bod pro dalsi diskuzi o tom, jak teoreticky zajistit volby. Kdybyste ovsem chtel volby zfalsovat v takove mire, jak si predstavujete u americkych voleb, tak by se vam to IMO asi podarilo i u “dokonaleho” systemu. Snad jen u nejakych pokrocilych technologii v pripade digitalnich voleb by slo volby zajistit… Namitku natlaku v pripade voleb na dalku beru, ale jen teoreticky (nepopiram, ze by bylo zadouci neco takoveho zajistit). Teoreticky je ale mozno ucinit na volice natlak i v pripade osobni volby, obzvlaste v pripade, ze se dany hlas da volicem/osobou ktera cini natlak ex post overit. Ve skutecnosti by kazda natlakova operace vyzadovala nesmirne lidske a jine zdroje, ovlivnene volice by bylo nutno mit i po volbach “pod kontrolou”, apd. Je to nerealisticke. Par volicu ano, tisice nikoliv… V soucasnosti existuji jine, lepsi zpusoby, jak prosadit vliv. Je kupr. efektivnejsi mit kontrolu (kupovanim vlivu) primo nad presidentem/vladou, nez nad individualnim volicem, apd.
V nasem neteoretickem pripade voli tradicne na dalku tisice vojaku v zahranici. Co s tim, kdyz vyloucime moznost stahnout je vsechny behem voleb domu… ; ) Nasly by se jiste i dalsi duvody, lide zijici nekde na Aljasce, apd. Ne vsechny metody budou platit pro kazdy stat…
Jeste bych dodal, ze u nas nejsou tradicne tyto systemy nemaji tendenci byt prisne/omezujici, ale benevolentni/umoznujici (z pohledu volice). Inclusive not exclusive. Lze kupr. na dalku overovat i jine, legalne zavazne akce, posilat dokumenty, apd. To muzete treba vy povazovat za trestuhodnou chybu, ale ve zdejsi kulture je to brano jinak a je to funkcni…
Jj, tady souhlasím s Alexem. Je příliš drahé a neefektivní ovlivňovat individuálního voliče. A asi bych měl i trochu zmírnit trestání za návrh korespondenčního hlasování, i když to byla jen nadsázka. Sice to stále považuji za zvrácenost, ale argument volby vojáků na misi je zcela oprávněný. Jen by to asi neměla být plošná možnost. Cílem přece musí být bezpodmínečně umožnit všem oprávněným volit, ale zároveň zajistit, že volby budou „svaté“, respektovatelné a nenapadnutelné. Protože jsou to právě napadnutelné volby, které následně můžou rozdělit společnost a místo aby volby situaci uklidnily (ve stylu, i když se mi to nelíbí, tak většina si svobodně zvolila něco jiného a já to budu respektovat), tak situaci následně více vyhrotí. A volby kterým nevěřím mě těžko donutí hledat způsob, jak se s druhou stranou domluvit.
Nechci tady psát nějaké názory, které stejně nikoho nezjímají. Ale osobně si myslím, že ať už v Amerických volbách někde bylo několik hlasů přidáno, nebo ne, tak to výsledek neovlivnilo. To bylo spíš očkování ze strany sociálních sítí a médií, které jsou objektivně nachýleny na jednu stranu. Nicméně v rámci uklidnění situace měli demokrati projevit trochu dobré vůle a vše nechat důkladně prověřit, i kdyby pro to nebyl racionální důvod, než tvrdit, že vše bylo křišťílově čisté a kdo tvrdí něco jiného, nebo jen upozorňuje na anomálie, označit za konspiračního teoretika určeného k likvidaci. To situaci nemůže uklidnit.
Jaký je argument pro korespondenční volby u vojáků?
To jako posílají svůj hlas z Kábulu přes Afghánskou poštu? Vždyť přece mají základny velké jak okresní města, s veškerou infrastrukturou. Tak by na každou takovou základnu přiletela jedna volební komise s urnou a oni by to naházeli normálně osobně, kde je proboha problém?
A ti, co zrovna šíří ty dva dny nepřetržitě plamenomentem demokracii, ti by holt asi nevolili.
„A ti, co zrovna šíří ty dva dny nepřetržitě plamenomentem demokracii, ti by holt asi nevolili.“ – jo, tito bojovníci za demokracii jsou nejlepší :-).
Ale zpátky: argument pro volbu vojáků na základnách? Žádný, můžou mít vlastní komisi.
Chápu to jako koncepční možnost, která v Česku nejspíš ani nedává smysl. V případě jiných zemí by to ale smysl dávat mohlo. Pro skupinku 10 lidí 1000 km od nejbližší základny/ambasády nemusí osobní volba vůbec dávat smysl. Ale ty vyjímky by se měli udávat individuálně a jen v oprávněných případech. Tak, či tak si myslím, že z morálního hlediska je nutné umožnit volbu všem oprávněným, z praktického a statistického hlediska je jedno, jestli někde přistane 10 hlasů z jakési Středozemě.
Za soucasnych podminek voli vojaci volebnim listkem vydanym mistem jejich bydliste v USA, odkud odjeli do zahranici a kde maji casto rodiny, apd. Nejaka vojenska posta to pak dopravi do USA, kde to po doruceni spocitaji, stejne jako jine hlasy v tom state/miste. Asi by nefungovalo, ze by se vse hodilo do jedne urny. Jak by se to pak tridilo? Kazdy stat ma trochu jina pravidla.
Na to jsem nempomyslel, že vlastně tam může být 50 vojáků USA a každý z jiného státu unie, tudíž volí jiného volitele, i když stejného presidenta.
Máme k dispozici důkaz existence Božích mlýnů – dlouhodobě kritizuju bídný US volební systém a aby mi to nebylo líto, tak v ČR se bolševik Rychetský rozhodl docela těsně před volbami český volebný systém zlikvidovat.
Pikantní na tom je to, že ten stejný Rychetský prosadil ty změny, které nyní on sám prohlásil za neústavní.
Já myslím, že veřejné bičování takového hovada by bylo adekvátní.
V Rusku už zavádějí distanční hlasování ve volbách
https://t.me/margaritasimonyan/9149
K tématu
https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/politika-volby-jake-byt-nemaji.A220118_111040_p_politika_wag
https://www.novarepublika.cz/2022/01/jaroslav-basta-korespondencni-hlasovani-je-utokem-na-demokracii
Rok uplynul a kolaboranti se rozhodli náš volební systém zprznit tak, aby šel manipulovat a volby falšovat.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/snemovna-korespondencni-volba-ze-zahranici-navrh-senatu-obstrukce.A220128_032422_domaci_kop
Soudruzi v Německu šli asi taky štěstíčku naproti
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Prusvih-v-Nemecku-Zfalsovane-volby-Nejvetsi-ostuda-v-dejinach-703375
O „odlišnostech“ u voleb v USA
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/usa-volby-jako-kovbojka.A221122_172415_p_zahranici_nef
O vsech techto vecech jsme se zde jiz bavili, ja jsem v mnoha pripadech sel i do vetsi hloubky a trpelive jsem vam vysvetloval, kde se ve vasi/podobne argumentaci stala chyba, ale vy proste bud nedavate pozor a nebo smahem odmitate cokoliv, co se vam nehodi do kramu. Vam proste pripada normalni vznaset zavazna obvineni bez jakychkoliv dukazu a mit pocit, ze mate pravdu. Na to ja nehraju.
Tam, kde v tom 2020 vyhrali Republikani, tak nikdo nezpochybnoval jejich vitezstvi, tam najednou korespondencni volby a udajne statisice mrtvych volicu v systemu nevadily… V letosnich volbach, kdy narcisticka persona D. Trumpa hrala ve volbach podstatne mensi roli (pouze prenesene), nemel snad nikdo nejake vetsi vyhrady k vysledkum a to i v pripade, ze byly tesne… Atd.
Je hrozne, BTW, ze mi davate jako zdroj NP, naprosto upadly platek, ale co mam delat…
Origínál článku (aby to nebyl pes)
https://www.syrzdarma.cz/clanek/proc-jsou-volby-v-usa-takova-kovbojka
Vy nějak máte utkvělou představu, že kopu za Trumpa nebo Republikány. Není to tak, já se vyjadřuju k volbám, mechanismu, průběhu a holt tenkrát ta úroveň falšování překročila všechny meze. Jestli to tam tak máte pravidelně, to nejsem schopen posoudit a popravdě to ani nehodlám zkoumat.
Ok (odkaz).
Tak ja si sice myslim, ze jste urcite castecne zaujaty jednim smerem, i kdyz se na to snazite divat objektivne (jina debata : ), ale v tomto pripade jsem se zminil o Repubikanech jednoznacne pouze v ramci tendencnosti cele te afery se “zfalsovanyma” volbama, ne abych vas obvinoval z nejake stranickosti. Ten kontext a pokrytectvi je prece ocividne…
Vy zde nevolite a jelikoz byly ty puvodni konkretni priklady udajneho zfalsovani voleb prokazatelne vyvraceny, tak jste si ponekud posunul terc a zabyvate se udajnymi celosystemovymi problemy americkych voleb. To je fer a ja vas pohled chapu, ale “nas” zde zajima predevsim to, zda ty konkretni priklady byly pravdive, nebo konspirativni lzi Trumpistu. No a vyslo najevo, ze to byly lzi, protoze ta obvineni byly od sameho pocatku nesmysly. Jak nebo jestli vubec zreformovat system voleb je zcela jina debata. Ja se ji nevyhybam. Vy ale ani v jednom z tech pripadu (falsovani/reformy) nejste moc partner do diskuze, neb vy zdejsimu systemu voleb nerozumite a protoze je jiny, nez ten vas (a vzdycky bude jiny, to je diktovano demografickymi faktory, tradici, apd.), tak ho plosne odmitate. Legracni je, ze znacna cast tech pripadu “falsovani” vysla najevo prave proto, ze system fungoval (jednalo se o sebe-odhaleni : ) a byly pouze ex post zneuzity ruznymi MAGA bloggery. Z mnoha tech ceskych diskuzi, vcetne toho prikladu poslance-pozorovatele, ktery dal kapitan na Twitter se zda, ze si asi myslite, ze kupr. pri dalkovem, hlasovani si nekdo (kdokoliv) muze vytisknout libovolny pocet volebnich listku a takto podvodne volit, atd. To je pak tezke.
Nejde o „jinost“, ale o nepřijatelnost.
Dám příklad:
Jinost je ten systém volitelů. Je to relikt z doby kdy se jezdilo na koních nebo maximálně vlakem. Dnes by to být nemuselo, ale ten systém je zažitý a nikdo ho nezpochybňuje. Mimo jiné taky řeší váhy pro státy a spoustu jiných věcí, které by se otevřely a způsobovaly neřešitelné spory, kdyby se do toho sáhlo.
Je prostě lepší to nechat jak to je – nenarušuje to nijak zásadním způsobem volební zásady a hlavně, lidé tomu rozumějí a chápou to. Dokonce i ty případy, kdy volitel volí jinak, než by měl, což je asi v principu narušení, ale i to se tamní populace nějak naučila zpracovávat. Hlavně je to výjimečné.
Prostě bizarnost, která ale nijak zásadně nenarušuje smysl voleb.
Nepřijatelnost je distanční hlasování, hlasování vícenásobné, hlasování mrtvých a neexistujících, volební machinace a podvody při sčítání hlasů. Na hraně je taky hlasování elektronické, bez možnosti kontroly zapsaného.
Něco z toho nemusí mít podstatný vliv, když se děje chaoticky, v nepatrných počtech a po odhalení se řeší.
U vás ty podvody měly evidentně systematický charakter a proběhly masově.
Měřítko definujme třeba tak, že vliv nesmí být větší než setina rozdílu hlasů kandidátů.
U vás toto volby rozhodlo a podle všeho to byla taky metoda, jak ty volby vyhrát.
Kdyby tam byli ti mezinárodní pozorovatelé voleb a pracovali nestranně, tak by ty volby označili za neplatné. Tam není co řešit.
Ja chapu ten rozdil. Jen v kratkosti k tomu podstatnemu…
“Nepřijatelnost je distanční hlasování, hlasování vícenásobné, hlasování mrtvých a neexistujících, volební machinace a podvody při sčítání hlasů. Na hraně je taky hlasování elektronické, bez možnosti kontroly zapsaného.”
“Kdyby tam byli ti mezinárodní pozorovatelé voleb a pracovali nestranně, tak by ty volby označili za neplatné.”
Tyto vase argumenty obstoji *pouze* tehdy, kdyz po dobu nasi diskuze zrusime pozadavek dukazovosti/reality takovych vyroku.
Jinymi slovy, diskuze s vami na toto tema je prakticky nemozna, neb vy si urcujete vlastni pravidla, ktera navic menite podle potreby behem diskuze (mezinarodni pozorovatele tam sice byli, ale nepracovali nestranne…) Ja si myslim, ze vy uz do budoucna nemusite o nicem diskutovat, vam vystaci pouze vas nazor.
Da se to pojmout i tak, ze se napred definuji parametry voleb platne pro vsechny.
A pak se zjistuje, ktere volby jak odpovidaji, padni komu padni.
Ta pravidla vam prijdou moc tvrda?
Problem neni v nasich volbach a nebo v mekkych pravidlech. Problem je v tom, ze vy jste se sam delegoval do role arbitra americkych voleb na zaklade zavadejich (dez)informaci pro-MAGA bloggeru. Tot vse.
V Evrope kupr. existuje vic nez 10 zemi, ktere tu, ci onu formu dalkoveho hlasovani povoluji. Namatkou, Anglie, Nemecko, Spanelsko, Polsko, Svycarsko. Ve Svycarsku udajne voli “postou” vic nez 90% volicu. V Anglii muzete dokonce designovat zastupce, ktery za vas bude volit (by proxy), treba clena rodiny. Podminky pro ziskani volebniho listku jsou v techto pripadech vicemene podobne (jako u nas) nekde si musite pro listek prijit osobne, ale nekde ho posilaji automaticky vsem volicum, ditto u prokazovani totoznosti, (v USA pri volebni registraci potrebujete take ID), atd.
Vy jste proste nekriticky prijmul ten dezinformacni balast (ja jsem otevren vsem tem obvinenim, pokud je prokazete) a ted z toho neumite vycouvat.
Tvrdi nekdo V CR, ze treba hlasovani o Brexitu bylo zfalsovane, v systemu, ktery je jeste “horsi” nez ten americky (poslu za sebe primo hlasovat nekoho jineho)? Namatkovym vyhledanim na Googlu zjistime, ze tam byly take kontroverze s pocitanim volebnich llistku zaslanych postou… Vy sam jste stoupencem takovych kroku (vystoupeni z Unie, apd.), takze jste to vystoupeni spis uvital, jako projev demokracie, ne?
Zkuste tedy definovat vlastní pravidla, za nichž budete považovat volby za správně provedené. A případně meze tolerance. Tak, jak jsem to udělal já. Pak jimi můžeme poměřovat kterékoliv volby, u kterých budeme mít nějaké relevantní data.
Volby v Bělorusku, referendum na Krymu, v Británii, volby v ČR, teď třeba ty naše presidentské…. může to být i zábava.
Já pochopitelně považuju distanční hlasování ve volbách za vadné z principu. Stejně tak hlasy násobné, hlasy mrtvých, hlasy neobčanů, hlasy zfalšované apod…
To, co jsem popisoval v článku, je v podsatě jen rozvedení základních zásad pro organizování voleb.
A taky se musíte zamyslet nad tím, co jsou volby. Je jasné, že volby Zlatého Slavíka mohou proběhnout prakticky jakkoliv, je to jen sranda.
U Brexitu docházelo k mnoha věcem. Já jsem to tak moc nesledoval, protože to nebylo tak flagrantní.
Kdyby třeba byl v 10 večer rozdíl půl milionu hlasů, oni vyhnali komisi a začali počítat poštovní hlasy a ráno byl rozdíl sto tisíc hlasů v opačném gardu s tím, že z tu noc napočitali hlasy v poměru 600 000 : 0
tak by mě to určitě taky zaujalo a věnoval bych se tomu víc.
Vyjevení vůle občanů je podle mě vždycky dobrá věc, z Brexitu jsem měl spíš škodolibou radost, než že bych příliš jásal – ono to mělo nejednoznačné dopady.
V Británii mě taky zaujalo skotské referendum. Tam byly taky záběry, jak vyřazují hlasy pro samostatnost. A nedávno jim zakázali jeho zopakování.
Pamatujeme si ještě referendum v Katalánsku, tam se taky eurodemokracie projevila naplno.
U nas ve state se hlasy z “voleb na dalku” mohou ze zakona pocitat az v den voleb (to konkretne u nas prosadili myslim uz davno Republikani, pokud vas to zajima). Je proto logicke, ze v urcitem bode muze dojit k “neocekavanemu” narustu pocitanych hlasu. V clanku se o tom pise, a take o tom, ze neni pravda, ze v tom poctu nebyly zadne hlasy pro Trumpa. Byly, ale kupr. u nas ve meste je jasne, ze takovych hlasu bude minimalne. Presto zde dostal naposledy Trump o neco vic (!) hlasu, nez behem voleb, kdy Trump soutezil s Hillary… Uz jsme se o tom bavili predtim, ale vy jste tuto, pro vas nepohodlnou informaci zrejme zcela vytesnil…
Já si myslím, že to byl podvod.
Vemte si, že celou dobu běží sčítání a celou dobu je to asi 50-50.
Pak v noci najednou přijde balík hlasů v takovém objemu, že v daném státě zajistí Bidenovi vítězství. Hlasy v něm jsou nikoliv 50-50, nýbrž 100-0. (nebo 10000:5)
Vy říkáte, že je to možné. Ano, je to podobné, jako kdyby se v místnosti seskupily molekuly kyslíku do jednoho kouta a molekuly dusíku do jiného.
Neexistuje nestatistický přírodní zákon, který by to zakazoval. Jen víme, že to nenastává a že je to způsobeno statistikou.
Já když jsem to viděl, nepochyboval jsem o tom, že je to signál. Říká – my jsme to zprznili takhle viditelně, takhle na bagouna, že to musí být jasné každému .. prostě každému.
V tomto jsem se očividně zmýlil. Jednak to není zřejmé každému a začínám věřit i tomu, že to těm tvůrcům volebního zázraku nepřišlo nepatřičné.
Na nedaleké univerzitě mají setrvalé potíže s falšováním výsledků. Je to problém celého „vědeckého“ světa. Falšují většinou buď ti, co nejsou schopni dosáhnout pozitivních výsledků a ty negativní nechtějí připustit, nebo lidé, kteří ani nic měřit nezkouší a prostě jedou články z prstu.
Přesto, jsou dvě skupiny. Jedni si data vymyslí tak, jak se jim to hodí, většinou esteticky. Kdo si pak dá trochu práci a zjistí, co údajně měřili, většinou je schopen poměrně spolehlivě říct, že tahle data nemohla vzniknout měřením, které autor předstíral.
Druhá skupina je chytřejší, vědí, co je a není možné, a data generují nebo upravují tak, aby statisticky neodporovala doméně a metodě. Jejich podvody jsou dokonalejší a v extrémním případě to prostě vede k tomu, že nikdo nikdy na světě to nenaměří, ale jejich data nevykazují statistické nesrovnalosti. Tj. kdyby takto příroda fungovala, tohle by mohli naměřit.
U toho bidenovského sčítacího skoku je to tak zřejmé, že jsem spíš překvapený, že tomu věříte tak pevně. A ptám se sám sebe, jestli byste takovým výsledkům věřil i v bězném životě.
Jestli když syn přijde z obchodu s mastnou pusou a tvrdí, že ten salám mu odnesl racek, jestli jste to bral jako fakt. Stát se to přece může a nebyl by problém napsat článek o tom, a vysvětlit, že to tak bylo.
Vlastně nevím, co je nebo byla vaše profese, jestli se s takovým typem úloh někdy setkáváte.
“Já si myslím, že to byl podvod.
Vemte si, že celou dobu běží sčítání a celou dobu je to asi 50-50. Pak v noci najednou přijde balík hlasů v takovém objemu, že v daném státě zajistí Bidenovi vítězství. Hlasy v něm jsou nikoliv 50-50, nýbrž 100-0. (nebo 10000:5) Vy říkáte, že je to možné. Ano, je to podobné, jako kdyby se v místnosti seskupily molekuly kyslíku do jednoho kouta a molekuly dusíku do jiného. Neexistuje nestatistický přírodní zákon, který by to zakazoval. Jen víme, že to nenastává a že je to způsobeno statistikou.
Já když jsem to viděl, nepochyboval jsem o tom, že je to signál. Říká – my jsme to zprznili takhle viditelně, takhle na bagouna, že to musí být jasné každému .. prostě každému.”
Vy jste ale nic *nevidel*, precetl jste si neco na blogu Trumpova stoupence, ktery s tim puvodne prisel, nebo jste cetl nejake podobne tendencni derivaty toho puvodniho clanku.
Hlasy nebyly v pomeru 100:0, ale zhruba 18:1 (233908 hlasu pro Bidena, 12654 hlasu pro Trumpa). Kdyz to date do grafu, tak se tam opravdu ty Trumpovy hlasy ztrati, ale neni to tak, ze nebyly zadne. To je prvni vec.
Druha vec jsou historicke statistiky presidentskych voleb v Detroitu. Od roku 2008 (Obamovo prvni obdobi, az do tech poslednich voleb, kdy Trump (Republikani) prohral(i), jsou ty pomery vicemene konsistentni.
324895 vs. 8881 v roce 2008
281743 vs. 6019 v roce 2012
234871 vs. 7682 v roce 2016
233908 vs. 12654 v roce 2020*
(* Vsimnete si, ze v tom 2020 je Trumpovych volicu ve srovnani s minulymi lety temer dvojnasobek… [k tomu se vratim pozdeji])
Treti vec je pocitani absentee ballots (volby “postou”), ktere se ze zakona mohou pocitat az v den voleb, popr. tesne po volbach (aby byly spocitany vsechny, ktere se kvalifikovaly legalne z hlediska odeslaneho data, apd.) a ne prubezne, tak, jak prichazely. Vypada to tak, ze v den voleb meli vysledky od lidi, kteri sli osobne volit a pak po pulnoci (secetli ty platne dalkove hlasy) a zverejnili vysledek za Detroit (soucet osobnich a dalkovych hlasu).
Vas priklad s pocty 50:50 a aplikaci statistiky by daval smysl, kdyby takove vyvazene pocty vychazely v Detroitu u tech volicu, kteri sli volit osobne a dalkove hlasy by tento pomer nejak pozdeji “zahadne” zmenily. Z tech historickych dat a i z konecneho vysledku (v r. 2020) je ale jasne, ze ty pocty musely byt u obou kategorii volicu silne ve prospech kandidata Demokratu a ze ten “skok” (z historickeho hlediska naprosto v norme) je proste dan tim, ze se k celkovym hlasum ve state pripocitaly hlasy, ktere prisly z detroitskeho okrsku, ktery ma relativne hodne volicu (metropolitni oblast) a tito volici hlasuji historicky pro Demokraty. Ma to logiku a je to potvrzeno historickymi daty. Pokud byste tudiz chtel vybrat v USA mesto, kde Demokrati *nepotrebovali* podvadet (vase slova, ne moje), tak Detroit by byl jiste jednim z prvnich kandidatu… Ten trend (volici v metropolitnich oblastech voli Demokraty) plati navic pro cele USA. Nikoho neprekvapi, ze v Detroitu vyhral Biden, za zminku by stalo, kdyby tam vyhral Trump.
—-
Dale (to uz jsou jen takove skodolibosti). Jestlize, jak vy tvrdite, dalkove volby byly jednim ze zpusobu, jak Demokrati zfalsovali volby, na priklade Detroitu vidime, ze zde si Trump ve srovnani s minulymi volbami silne *polepsil*. To by svedcilo spis o tom, ze ty podvody pachali Republikani, ne (volby na dalku a temer dvojnasobny pocet hlasu)? Vy jiste byste podobny argument ucinil, kdyby to bylo ve prospech Bidena, ne? Trump v roce 2016 v Michiganu vyhral myslim o 11000 hlasu, coz je pomerne malo…
Rovnez, k tomu vasemu prikladu s univerzitou. Ten clovek, ktery napsal ten blog o narustu Bidenovych volicu pres noc ocividne patri do te “esteticke” kategorie podvodnika s daty. Kdyby si dal minimalni praci, zjistil by, ze v (etnicky) “bilem” volebnim okrsku, ktery prileha k tomu Detroitskemu a ktery rovnez tradicne voli Demokraty, ale v mnohem vice vyrovnanem pomeru, v roce 2016 Trump vyhral (a v roce 2020 prohral). Kdyby napsal, ze k podvodum doslo tam, mohlo to byt zajimavejsi (verohodnejsi, v duchu te vasi logiky s merenim v prirode…), ovsem bylo snadnejsi to hrat na rasovou kartu…
https://www.reuters.com/article/uk-factcheck-wi-pa-mi-vote-spikes/fact-check-vote-spikes-in-wisconsin-michigan-and-pennsylvania-do-not-prove-election-fraud-idUSKBN27Q307
Já tam tedy vysvětlení statistického extrému rovnajícího se nemožnosti, nevidím. Zkuste to vysvětlit tak, jak tomu rozumíte vy.
Prostě tam přišlo 200 000 hlasů pro Bidena a skoro nula pro Trumpa.