Štítky

,

Kasandra byla neomylná antická věštkyně, avšak jejím proroctvím nikdo nevěřil. Nebylo divu, proroctví často nebyla optimistická. V posledních měsících jsem zažil něco podobného. Nejen, že mým pochmurným předpovědím nikdo nevěřil, ale co hůř, ony se z nepříjemně velké části se naplnily.

Na konci srpna 2020 jsem stalo něco hodně nepravděpodobného. Jednoho vysokého krajského funkcionáře asi zaujaly mé poněkud alarmující tweety o hrozícím nebezpečí a komunikoval se mnou soukromě na mém anonymním profilu. Nemusel to dělat, ale asi si chtěl o věci popovídat s někým mimo systém. Proto jeho jméno neuvedu. Prosím nepátrejte po něm, pro příběh není jeho jméno podstatné.

Na úvod mi zaslal tehdy nedostupná krajská data a já odepsal následujcí:

Říkal, že chápe, že je epidemie větší, než se zdá, ale že oni na kraji nic moc nemohou, že dělají daleko víc, než ostatní kraje (a byla to pravda), popisoval potíže s KH stanicí. Já nabádal k většímu objemu očkování a zejména řádnému trasování a obecně ke skutečnému boji s epidemií. Měli jsme před sebou konec prázdnin a já, spíše na základě celorepublikových čísel, tušil, jako to dopadne.

Lidé tedy lidé měli v budoucnu (jak již dnes víme) umírat, protože máme „právní“ stát. Částečně jsem ho chápal, nebyl na místě, kde by to mohl rutinním zásahem změnit. Vyžadovalo by to v pravdě revoluční řešení, kterého však naši politici nejsou schopni. Znechutilo mne to, ty tisíce zemřely zcela zbytečně.

Začátkem října jsem měl z naplnění mých přepovědí depresi, tak jsem si alespoň zchladil žáhu a přidal opravdu zoufalý pokus.

Dále mne vcelku věcně přesvědčoval (a přesvědčil), že kraj dělá mnohem více než jiné. Ano chápu, nechtěl ohrozit svou kariéru, možná se i vystavil soudnímu popotahování a objektivně celý průšvih až tak moc ovlivnit nemohl. Nicméně jak dopadla 2. vlna víme dnes už všichni.

A jaké je z toho poučení? V kritických situacích jsou přepisy a zákony často kontraproduktivní. Může-li člověk ve vedoucím postavení udělat cokoli, co situaci zlepší a nezpůsobí znatelné vedlejší škody, musí mít odvahu to udělat. Jenže odvážní a ještě navíc moudří lidé se za pěkného počasí špatně rozpoznávají.

A osobně: je hrozné bezmocně pozorovat, jak se vaše pesimistické přepovědi naplňují. Chudák Kasandra!

Pozn.: Ano, vím, že v moderní psychiatrii znamená Kasandřin syndrom něco trochu jiného (patologicky pesimistické předpovědi mimo realitu), nicméně mám za to, to přesně nevystihuje podstatu Kasandřina příběhu.