Za rok budeme vybírat nového presidenta země. Sice se pražská kavárna užuž chystala věci uspíšit, ale budou si muset počkat. Ukázali nám svoje pojetí lásky a slušnosti, úcty a dalších dobrých lidských vlastností.
Ať už vyhraje kdokoliv, téměř jistě skončí éra presidentů, spojených aktivní účastí na změně režimu v roce 1989. Bude se lovit v jiných vodách, zamysleme se tedy v jakých.

Jak šel čas

Havel

Havla dosadili ti, kdo ho platili, jak už to tak v barevných revolucích bývá. Nebylo to vůbec proti vůli národa, zvolili ho poslanci Federálního shromáždění ČSSR, tedy prakticky čistě komunistický parlament, s formální příměsí zástupců dalších složek Národní fronty. Prostě se dohodli. Později proběhla další dohoda o kooptaci, ale to je jiný příběh.
Další volba proběhla tak, že jeho tým věděl, že nebude mít většinu v parlamentu při hlasování. Uchýlili se proto k metodě isnpirované asi v latinské Americe nebo Sicilii .. policie dostala příkaz, aby na cestě do parlamentu zadržela jednoho z poslanců, o kterém se vědělo, že bude proti Havlovi. Drželi ho dokud hlasování nebylo zajištěno. Důstojný závěr pak zajistila Dagmar Veškrnová, v té době již Havlová, která v sále slavnostně zahvízdala na prsty.
Havel pak dokončil svoji presidentskou roli v poměrně zuboženém zdravotním stavu, kdy byl víc neschopen než v úřadě. Nikoho to ale zvlášť nepohoršovalo, nikdo nechtěl tu svini zařezávat, ani jej neoznačoval za pochcanou mrtvolu – abych tedy takto vzdal hold největším morálním majákům dnešních dní a poukázal tak na to, jak diametrálně se od těch dob změnilo pojetí pravdy, lásky a obyčejné lidské slušnosti, zejména pak těch, kteří si tyto termíny vyhradili pro sebe.
Lidem bylo obecně Havla spíš lidsky líto a i jeho odpůrci byli schopni oddělit jeho zdravotní problémy od jeho politických pozic.
Havel měl jednoznačně pozici založenou na tom sametovém mýtu a jeho realizační tým si na tom vybudoval i svoji obchodní karieru. Troufnu si tvrdit, že Havel neměl při žádné volbě reálného vyzyvatele, i to extempore se zadrženým poslancem vyplývalo spíš z volby proti Havlovi než z volby někoho jiného.

Klaus

Klaus byl posledním presidentem voleným parlamentem. Nevím, jak probíhala jednání, ale v té době již nebyl předsedou ODS. Zajímavé je, že již tehdy se jako kandidát objevil budoucí další president – Zeman. Tehdy ale vypadl hned v prvním kole a uchýlil se na vysočinu.
Klaus byl následně znovuzvolen v roce 2008. Závěr jeho mandátu pak poznamenala amnestie, o jejímž rozsahu a parametrech se vedly spory.

Zeman

Zeman je prvním presidentem zvoleným v přímých volbách, nikoliv parlamentem. První volbu stál v druhém kole proti Karlu Schvarzenberkovi, který tehdy poměrně překvapivě hrál hru na rebela, aspirujícího na hlasy mládeže. Po Zemanově vítězství se nespokojená část občanů nechtěla s výsledkem smířit a Zeman je poměrně trefně častoval různými bonmoty, tehdy se ujal např. pojem Pražská kavárna.
V tomto roce 2013 také kandidoval Okamura, kterého ale vyřadil orgán kontrolující hlasy na podpisových arších. Kuriozní na tom bylo, že tak učinil se zdůvodněním, které bylo matematicky vadné, přesto bylo politicky prosazeno, což česká společnost vtipně glosovala.
Další volby stál Zeman v druhém kole proti Jiřímu Drahošovi, kandidátovi „Kavárny“. Ani po tomto vítězství se nespokojení voliči s výsledkem nesmířili a jejich projevy byly podobné tomu šílenství, které v USA doprovázelo vítězství Trumpa. U nás tedy bez vyšetřování vlivu zahraničních sil na volby, zůstalo jen u hysterie, která provází jeho mandát ze strany lepšolidí dosud.
V součansosti je Zeman po léčení, při kterém se část ústavních činitelů a veřejných osob rozhodla pro jakousi formu puče, kdy rozpoutali nenávistnou kampaň s poměrně nechutnými poukazy na presidentům zdravotní stav a vyžadovali jeho zbavení funkce. Zeman poté vystoupil veřejně, čímž rozptýlil obavy o svoji duševní kondici a konkrétně v tyto dny vede debaty s kandidáty na ministerské funkce. Očividně psychicky zdravý a převyšující intelektuálně většinu z nich o dvě třídy. Ovšem pro lepší umělecký dojem, je president pod záminkou ochrany proti kovidu umístěn do jakéhosi terária, izolovaný od lidí kolem, komunikující přes mikrofon.
Jeho mandát skončí na jaře 2023, pokud nebudou předčasné volby.

Kdo dál?

Zájemců je hodně a nebudeme je uvádět všechny, bylo by to zbytečné. Za zmínku stojí soudruh Petr Pavel, jehož schopnost správného politického myšlení lze demonstrovat na jeho vstupu do KSČ v roce 1985 a jeho hodnocení z roku 1988 bylo excelentní – posuďte sami:
„„třídně uvědomělý a politicky vyspělý. Jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými. Snaží se získat pro tuto politiku ostatní. Politicko-ideová připravenost jmenovaného je na dobré úrovni.
Je nyní v hodnosti generála, již samozřejmě nikoliv pod rudou vlajkou se srpem a kladivem, nýbrž pod „vlajkou z pvuhů“, jak zpívá dnes již klasik. Za tohoto člověka je vedena vytrvale kampaň po dobu několika let, až se člověk musí ptát, kdo to platí a proč.

Jak je to jinde?

Mladá žena

Podívejme se napřed do zahraničí. Nabízí se Slovensko. Tam oproti ČR nebyli presidenti osobami změny režimu 1989. President Kiska měl dokonce minulost lichváře, ani on ani jeho předchůdce nebyli zvlášť silné osobnosti. Těmi byli spíše předsedové vlád. Na straně druhé, nezdá se, že by tam donedávna volby zásadně ovlivňovali lidé, kteří rádi organizují převraty. To se ale změnilo při svržení slovenské vlády pod záminkou vyšetřování vraždy novináře. Jisté skupiny vytvořily nebo zneužily kriminální případ k uspořádání de facto převratu, který položil vládu premiéra Fica. Následovaly presidentské volby, ve kterých zvítězila zcela neznámá Zuzana Čaputová, tehdy zaměstnaná v Sorosově neziskovce. Během několika málo týdnů z ní vyrobili idol demokratů a občané Slovenska za ni hlasovali. Získala sice slabší mandát než Zeman, ale u ní na to Kavárna nepoukazovala.

Dá se říci, že tím pan Soros zaznamenal velký úspěch, který se rozhodl zopakovat v roce 2020 v Bělorusku. Tam jako kandidátku podporoval Světlanu Tichanovskou. Jestli u Zuzany Čaputové byly pochybnosti o její způsobilosti, v případě Světlany Tichanovské bylo asi od počátku všem jasné, že tam je problém i s obyčejným intelektem. Proto ani v kampani nezdůrazňovali její osobní kvality, nýbrž slibovali skvělý tým zahraničních a zkušených spolupracovníků. Volby proběhly běloruským způsobem, kdy musí vyhrát ředitel kolchozu – a prakticky určitě by vyhrál i bez švindlování. Jen úředníci se potřebovali blýsknout, tak mu přihráli i falešné hlasy .. tak se mi to aspoň jevilo.
Tichanovská byla poté pokrokovým světem označena za skutečnou presidentku a EU pro ni v Litvě zřídila jakýsi dvůr. Nabízí se srovnání s presidentem Guaidó, který ale nikdy na ten post nekandidoval, přesto byl americkým a českým presidentem do funkce uveden.
Tichanovská nebyla vybraná náhodně, její manžel byl novinář a byl to možná on, kdo měl sehrát tu roli kandidáta, ale byl ve vězení. Myslím, že pod dojmem úspěchu na Slovensku se organizátoři rozhodli scénář zopakovat. Kdo máte smysl pro bizar, pusťte si rozhovory s Tichanovskou.

Jakýmsi podobným způsobem se metoda Čaputová-Tichanovská objevila ještě jednou, ale jen letmo. Šlo o paní Navalnou, manželku onoho skoropresidenta Ruska, kterého málem otrávili. Nevím, jaké byly plány s ní, ale buď ona odmítla nebo se něco pokazilo, po několika zmínkách, které připomínaly start kariér Čaputové a Tichanovské, se o Navalné přestalo v pokrokových mediích psát.

Komediant, novinář, protikorupčník

Jaké další scénáře můžeme očekávat? Zmínil jsme Navalného v Rusku, to je podle legend mainstreamu bojovník proti korupci, kterému ze zahraničí zorganizovali v Rusku neziskovku. Před ním tam měli novináře Němcova – ten ale přišel o život.
V Gruzii se dostal k moci rukama Američanů Saakašvili, ale ten pak musel utéct, zapracoval pak ve službách USA ještě na Ukrajině a teď sedí v kriminále ve své rodné zemi.
Dalším je Pašiňan z Arménie, který se barevnou revolucí dostal na post premiéra. Ten poslední půlrok zažívá horké chvilky kvůli konfliktu o Karabach a překvapivě jej drží u moci Moskva. Pašiňan byl myslím neziskovkář, novinář.

Neměli bychom zapomenout vlastně ani na Havla. To byl tehdejším slovníkem příživník, který si obstaral fiktivní místo jako kulisák nebo pomocník v pivovaru. Peníze ze zaměstnání nepotřeboval, byl výborně placen ze zahraničí – Německa a USA. Byl vydáván za dramatika a málem filosofa. (Pro úplnost, Klaus se Zemanem oba inženýři ekonomie)
Pojďme na Ukrajinu – tam USA dosadily po převratu Porošenka. To byl třetí nejbohatší oligarcha v zemi a člověk, který měl podíl na moci jak za Janukovyče (dělal mu náměstka nebo něco takového), kterého nahradil a proti kterému byl majdan namířen, tak i za jeho předchůdců. Porošenko se neosvědčil, tak byl nahrazen Zelenským. Tento člověk je povoláním komediant. Dělal skeče a zábavné pořady pro ukrajinskou televizi. V jednom z projektů jménem Sluha národa sehrál roli kandidáta na presidenta země.
Za několik měsíců si to potom zopakoval v reále a vyhrál, za podpory USA a Kolomojského. Dnes už tu podporu nemá a panikaří, ale to je zase jiný příběh.

Takže koho nám Kavárna se strýčkem Sorosem nabídnou v roce 2023?

Hodně lidí je ještě pod vlivem projektu Čaputová a aktivně hledají nějakou mladou pohlednou ženu, která by nebyla úplně hloupá. Nebo aspoň nějakou ženu – tady samozřejmě by i bylo z čeho vybrat, ale nevypadá to, že by našli. Ale to nic neznamená, tato metoda je založena na vytažení mladé ženy z klobouku velmi krátce před volbami, takže i kdyby chtěli touto cestou jít, je ještě příliš brzy na odhalení.
Já se ale domnívám, že touto cestou nepůjdou. Je sice pravda, že Soros většinou opakuje úspěšné scénáře (např. kolik různých barev a adjektiv vymyslel při barevných revolucích), ale taky ne do nekonečna. Navíc Čaputová se Slovákům začíná zajídat a Tichanovská byla totální propadák, jakmile promluvila. Navalnou zrušili ihned v zárodku projektu .. takže si myslím, že u nás to tímto scénářem nepůjde.

Oligarcha?
Nečekám, že by u nás zabíjeli novináře nebo dosazovali starého oligarchu. I když .. starého oligarchu máme a do presidentování by chuť měl. Nakonec i do Aspenu vstúpil, jak se říká .. Babiš určitě může být kandidátem, ale rozhodně nemůže být kandidátem sorosovské pražské kavárny a všech těch lepšolidí. To prostě nejde, tak krátkou paměť Češi zase nemají.

Aparátčik?
Tím narážím ještě na toho Porošenka, který měl i vysoké úřednické funkce. I to kavárna přece zkoušela – vzpomínáte na soudruha Fischera? Ten přece měl podporu kavárny a už dával rozhovory, jako by se presidentem už stal, jen ten ceremoniál voleb ještě neproběhl. Jenže kavárna přepřáhla na poslední chvíli na již jmenovaního Schwarzenberka (mimochodem vyučený lesník).

Bude to novinář?
Myslím, že nebude. Češi presstitutům nevěří – to by musel být někdo typu vysloužilého pornoherce Jandy nebo exota Cempera. Taková individua by ale neměla šanci.

Bude to protikorupčník?
Koho taky máme, kromě Babiše? Pozor, Babiš přece začínal jako velmi nadějný politik, o kterém ČT nadšeně referovala jako o úspěšném poctivém podnikateli a bojovníku proti korupci. Já si myslím, že tudy cesta nepovede. Ještě by to mohl být Minář, ale ten dokázal jen utratit miliardy za trdlování na pláních a nic z toho nebylo. Nakonec se rozhádal s vlastní neziskovkou.

Generál, policista, hasič, vědec?
Generála máme, ale u něj si myslím, že je to pro lepšolidi jen figura pro případ nečekaného úmrtí Zemana, že s ním prostě do řádného termínu nepočítají.
Policistu jsme měli u parlamentních voleb. Na policajty jsou akorát vtipy, tenhle ušatý traktorista taky není moc chytrý a už navíc posloužil při soft převratu, kdy na žádost USA sejmul Nečase. Atomová energetika si žádá oběti…
Vědce už zkusili, to opakovat nebudou, hasiče asi taky ne.

Co takhle komediant?
Každopádně komedianti mají obrovskou výhodu, že se nestydí a dovedou vystupovat před veřejností. Ti lepší se taky dovedou naučit role lidí, kteří jsou jim cizí. Třeba roli chytrého pána.
A jak víme, tato strategie byla extrémně úspěšná na Ukrajině. To, že tam teď Zelenský ztratil podporu svých loutkovodičů, není úplně jeho chyba, metoda nebyla zopakovaná, pokud vím, takže já bych jako kandidáta s podporou prodemokratickýcha pokrokových sil viděl nějakého mladého pohotového komedianta, podobného Zelenskému.

To, jestli se přihlásí jen tak nějaký lokální herec, nebo to bude s podporou Sorose či jiných demokratických sil, to samozřejmě poznáme rychle podle toho, jakou podporu bude mít v Sorosově ČT a ostatních pokrokových médiích.

Moje předpověď ohledně kandidáta lepšolidí zní: KOMEDIANT

co tipujete vy?