To okolo není hollywoodský film, ale šílená realita. Následující text je skromný pokus na základě jednoduše přístupných dat si setřídit myšlenky a pochopit, co se vlastně děje a co nás a okolní státy asi čeká. Vše je negativně ovlivněno nedostatečnými daty ale i nedostatkem potřebné kvalifikace. Kritika vítána.
A začneme pěkně od prostředka. Dnes je 11.4.2020 a já si stahuji světová data za minulý den. Omezuji se jen na státy, které mají dostatečně dat pro mé účely, ty mají dohromady okolo 5,6 miliardy lidí. Budu však sledovat většinu evropských zemí + USA, jejichž zdravotnictví je alespoň teoreticky kompatibilní.
- Rozdílná smrtnost
To, je na datech velmi zvláštní, je diametrálně odlišná smrtnost. Ukazuje se, že většina sledovaných státu má smrtnost velmi podobnou, tak do 5% a to bez ohledu na počet nakažených (vztaženo na 1000000 obyvatel, dále jen jednotka ppm). Ale je zde šestice těžce zasažených států Británie, Belgie, Itálie, Holandsko, Francie a Španělsko, v nichž je naměřená smrtnost více než dvojnásobná. K nim se blíží pouze Švédsko.
2. Vliv kvality zdravotnictví a zpoždění úmrtí
K předchozímu grafu dodejme, že použitý údaj o smrtnosti není zcela správně. Mnoho lidí, kteří jsou dnes v kritickém stavu ještě zemře. Jsou to také lidé, kteří by bez moderního zdravotnictví zcela jistě zemřeli. Sečteme-li tedy zemřelé a pacienty v kritickém stavu, získáme fiktivní smrtnost, která je oproštěna od vlivu zdravotnictví a částečně od vlivu pozdějších úmrtí.
Vidíme, že provedená úprava jen zvětšila odstup druhé skupiny a jen se k ní přiřadilo Švédsko.
- Poměr pozitivních testů
Velmi důležitým, ale opomíjeným údajem je poměr pozitivních testů k celkově provedeným. I v tomto parametru se státy výrazně liší. Kdybychom prováděli výběr jedinců pro testy náhodně či v počtu, blížím se počtu obyvatel, blížil by se tento údaj celkové promořenosti. Jenže zdravotnictví provádí předvýběr, který zvyšuje zastoupení nakažených, takže se dá pouze říci, že celková promořenost je menší, než tento poměr.
Vysoký poměr tedy znamená pravděpodobně vyšší počet nezachycených nakažených než menší. Všimněme si, že vpravo nahoře se nám opět objevují již notoricky známé státy plus USA, Švýcarsko, Irsko a Turecko.
- Smrtnost a pozitivní testy
Všimneme si také závislosti mezi dosavadní smrtností a počtem pozitivních testů. Čím větší poměr pozitivních textů, tím vyšší smrtnost
- Úvaha o skutečném počtu nakažených
Je několik teorií, vysvětlující velmi rozdílnou smrtnost, jen co si vzpomínám:
- Etnická (rozdílná senzitivita etnik)
- Sociální struktura společnosti (hodně starých, snadné nakažení v rodinách)
- Rozdílné zdravotnictví
- Různá očkování v různých státech
- Rozdílné množství nezachycených nakažených
Z výše uvedených tabulek a grafů soudím, že rozdíl je způsoben převážně tím, že v některých státech nebyla podstatná část nakažených testována a jejich počty tak jsou výrazně vyšší.
- Extrapolace rakouské studie promořenosti
Rakušané provedli první dostupnou studii promořenosti populace. Její výsledky nemusí být obecně platné, nepřesné, zkreslené, ale nic jiného v ruce nemáme.
Základním údajem je, že promořenost Rakouska je 0,33%, což odpovídá přibližně dvojnásobku oficiálně prokázaných nakažených (cca 29 000). Je-li tomu tak, pak je smrtnost cca 1,1%.
Použijeme-li tento údaj i pro ostatní země, vypadá to následovně
Současná promořenost sledovaných zemí se pohybuje ve zlomcích procenta až procent. Země jako Španělsko a Itálie by pak měly více než 10x více případů, než je vykazováno. Ve sledovaných zemích by pak nebylo 1,3 milionu nakažených, ale přes 8 milionů.
- Promořovací plán Angely Merkelové
Byl založen na dvou předpokladech:
- Nakažení si vytvoří protilátky – imunitu
- Nakazí se asi 70% populace
První předpoklad byl v médiích zpochybněn, ale pomiňme to. Pokud by se skutečně mělo nakazit 70% populace zemřelo by ve sledovaných zemích přes 8 milionů občanů a celosvětově okolo 50 milionů lidí. Tím by byla tato epidemie srovnatelná se španělskou chřipkou.
- Závěry
Bez ohledu na nedostatečná vstupní data a metodiky, proti kterým bych sám uměl vznést plno námitek, a omezenou platnost rakouského měření promořenosti, považuji za velmi pravděpodobné:
- Počty skutečně nakažených mohou být až o řád větší, než zjištěné
- 6-7 ze sledovaných zemí stojí akutně před opravdu vážnými problémy, možná větší než byly ty italské
- Promoření populace je v zásadě malé, zlomky % či maximálně procenta. A již při těchto číslech došlo ke zhroucení zdravotních systémů některých států
- Na příkladu plánu Merkelové je vidět, že řízené promořovaní lidsky i politicky nepřijatelné
- Velikost problému zcela jistě srovnatelná se španělkou chřipkou
A jestli se ukáže, že velké procento vyléčených nemá dostatek protilátek, bude
- Jediným řešením nalezení léku/vakcíny
Co bude do té doby s ekonomikou si lze jen těžko představit.
Michael Rada said:
Interferon alfa 2B Recombinant
Pingback: Malý rozbor Velkého moru | Poznámky pana Bavora
Jiří Vyhnalík said:
Dobrý rozbor, sám uvažuji podobně.
Hlavní výhradu mám k používání pojmu smrtnost. Bohužel se slovo, které před měsícem, dvěma, nikdo pořádně neznal, stalo všeobecným majetkem, aniž by si lidé dali práci s jeho významem.
V reálném životě je běžné, že pod jedním slovem si různí lidé představují pokaždé trochu jiný obsah, ale většinou to nevadí. V odborných textech to ale vadí, tedy alespoň tam, kde je cílem se domluvit.
Definovat smrtnost jako podíl zemřelých a nakažených, tak jak to například uvádí česká wikipedie dává jakýsi smysl pouze ze zpětného pohledu, kdy epidemie skončila, zasáhla velkou část populace a všichni, kdo onemocněli se už buďto vyléčili, nebo na nemoc zemřeli.
Jenže v průběhu epidemie tato „definice“ nedává smysl. První týdny, dokud u nás nezemřel první pacient, jsme měli „smrtnost“ 0, ale od té doby se zhoršuje? To přece nedává smysl.
Smrtnost, odborně letalita, je vlastnost nemoci. Z matematického pohledu jde o pravděpodobnost, že čerstvě nakažený pacient zemře. Všechny navrhované vzorečky pro „výpočet“ smrtnosti jsou tedy ve skutečnosti vzorečky pro výpočet jejího odhadu. To je něco, co nematematikům splývá, ale pokud si to neuvědomíme, budeme mít problém se domluvit.
Smrtnost pro konkrétního jedince zjistit nedokážeme, dokážeme ji pouze odhadovat jako průměr za nějakou větší skupinu. Odhaduje se proto smrtnost nemoci v rámci státu, v rámci věkových skupin, podle pohlaví, krevní skupiny atd.
Pokusím se tedy zamyslet nad tím, jak smrtnost odhadnout a co nám v tom odhadu brání.
Pokud se odhadujeme smrtnost podle striktních pravidel pravděpodobnosti. Tedy počet úmrtí na počet ukončených případů (cases with outcome), měli bychom počítat podle vzorce „úmrtí / (úmrtí + uzdravení). Tady se ovšem dostáváme k děsivým číslům, celosvětově 20,98 %, v ČR 22,94 % (13.4.2020 15:00). Tento odhad je pro reálné předpovědi nesmyslně vysoký a tedy nepoužitelný.
Je bohužel pravdou, že Covid-19 zabíjí převážně lidi už vážně nemocné. Takoví pacienti často nemoci podléhají poměrně rychle, takže počty zemřelých rostou nepříjemně rychle, zatímco uzdravených přibývá pomalu, protože i ti, kteří už nemají příznaky a nevykazují přítomnost viru musejí ještě cca 7 dní čekat na výsledky opakovaného testu. Měli bychom smrtnost počítat z počtů uzdravených dnes a zemřelých datu „dnes – 7“. To by odhady snížilo na 14,68 % pro svět a 14,31 % pro ČR. I to je pořád dost děsivé a odporující realitě, kterou vidíme kolem sebe.
Otázka tedy je, kolik lidí Covid-19 prodělalo, uzdravilo se my o nich nevíme? Pokud by to bylo 10× víc, než evidují lékaři, vycházela by průměrná smrtnost někde kolem 1,5 %. Pokud by pro Česko platilo to, co naměřili v Rakousku, tedy cca 3,3× víc nemocných, než jsou oficiální čísla, vycházela by nám smrtnost na 4,4 %.
Vzhledem k tomu, že Rakušané testují cca o 50 % víc na tisíc obyvatel, než my, dá se čekat, že těch neodhalených nemocných u nás bude vyšší podíl, než v Rakousku a tedy smrtnost bude i v nejhorším případě pod 4 %.
To byla ta děsivější část, teď zkusím být optimističtější.
Ve všech dosavadních odhadech chybí spousta parametrů, které nejen, že neznáme, ale ani nedokážeme odhadnout. Automaticky se předpokládá, že pravděpodobnost onemocnět máme všichni stejnou, ale tak to u většiny nemocí není. Jsou lidé k nákaze vnímavější, odolnější a třeba i prakticky imunní. Tohle o Covid-19 nevíme, i když jsou zdá se případy, kdy v rámci jedné domácnosti někteří její členové onemocněli a vyléčili se, ale jiné členy domácnosti virus „obešel“.
Je tedy možné, že ti, kdo onemocněli doposud patří převážně k té vůči Covid-19 vnímavější části populace a populace jako celek je vůči nákaze odolnější, než ukazují stávající čísla. Reálný faktor R by v takovém případě klesal rychleji, než by rostlo promoření populace a šíření by se mohlo zastavit podstatně dříve, než na těch odhadovaných 60-80 %. To se nedozvíme bez důkladnějších testů, ale vývoj nejen v Číně, jejíž čísla můžeme brát s rezervou, ale i v dalších zemích oblasti tomu nasvědčuje. Každopádně ani tam nedošlo k poklesu nemocnosti automaticky, ale pouze spolu s dodržováním striktních karanténních a hygienických opatření.
pebrou said:
Jednoduchá odpověď na
> šestice těžce zasažených států Británie, Belgie, Itálie, Holandsko, Francie a Španělsko, v nichž je naměřená smrtnost více než dvojnásobná.
by mohla být: smrtnost není konstantní. Skokově vyskočí v okamžiku, kdy dojde k přetížení zdravotnického systému – počínaje tím, že nejsou postele na JIP; přes nakažení ošetřujících zdravotníků; konče neschopností systému postarat se bezpečně o příliš mnoho mrtvol najednou (a tím další šíření nákazy).
Michael Rada said:
děkuji za upřesnění výrazů, pomohlo mi k pochopení dalších souvislostí.
gogo said:
Zajímavé je, jak málo toho ve skutečnosti víme o vzniku, působení na organismus a možnosti obrany.
A jak poměrně rychle reagovala Čína oproti zbytku světa
– 21.12. měli prvního pacienta v nemocnici, který nereagoval na léčbu a 31.12. hlásili problém na WHO
.. a ještě 13.3. Uršula vynucovala otevřené hranice, protože protiepidemiologická opatření jsou proti evropským hovnotám. Přitom v Itálii už umiraly stovky lidí a epidemie tam jela na plné obrátky.
tady jakýsi bestiář proteinů kódovaných koronavirem
Michael Rada said:
DObrý den, dolovill bych si trochu korigovat kalendář, protože první pacienti v Číně se objevili již v listopadu, zároveň dle oficiálních podkladů WHO k oznámení z CN došlo 31.12.2020. Z tohoto by vyplývalo, že se měsíc a půl Čína pokoušela o nápravu bez cizí pomoci. 19.1.2020 byla v Číne zahájena v Kubánské licenci výroba léke INFrec, který má laboratrně prokázané léčebné účinky na tento typ viru.
gogo said:
Pacienti se objevili nejen v listopadu a nejen v Číně … byly kolem toho i spekulace. Podstatně je, že se o nich ví až zpětně.
Laicky řečeno – přišel jste k obvoďákovi, že vám nezabral penicilin.. a za 3 měsíce se ukázalo, že jste byl možná napadený virem, rozpoznaným až za dva měsíce.
Jsou spekulace o zanesení z americké laboratoře, kterou zavřeli kvůli porušení izolace (není jasné, jestli a co jim uniklo). Bylo na to téma i vyšetřování, zda ty případy mohly být rané covid19. Jestli budou exhumovat v USA, to nevím.
Podívejte se na tu časovou souslednost z videa.
.. jo a 31.12. loňského roku, ne letošního 🙂
Michael Rada said:
Děkuji za upřesnění, a i za upozornění na Solvestrovskou dvacítku, samozřejmě to měla být devatenáctka. Přeji PEVNÉ ZDRAVÍ
gogo said:
Jen si tak říkám jak kolosální průser by to byl, kdyby ta nemoc byla „větší sekáč“ .. Zatím to populace přímo nedecimuje, ale zase nevíme ještě moc o dlouhodobém působení a důsledcích překonání nemoci. Co jsem viděl pár reportů, tak plíce jsou poškozené nevratně a člověk co tím prošel, asi nebude nikdy jak dřív.
Na to, jaké tanečky se kolem toho dějí, toho víme fakt málo.
Skoro bych řekl, že největší problém nebude ani ta samotná nemoc, ani přímé důsledky karanténních opatření, ale zneužití situace některými skupinami k rozvrácení ekonomik a ekonomickému zotročení společnosti.
Jen taková kuriozita – komedianti se nechali slyšet, že 25 000 nic není, že reálně hrozí, že by museli začít pracovat .. tím mají pocit, že se zhroutí civlizace, když nebude dalš díl Ulice nebo performance, při které Kristus znásilňuje muslimku.
Skutečné nebezpečí ale hrozí od EU a nenárodního kapitálu, tohle si nenechají ujít.
astraustralia said:
Zajimave zjisteni jak presne se naplnuje informace o krizove situaci jak je uvedeno v dokumentu parlamentu (Bundestag)Nemecka z r.2012 !
8 let stary dokument se realisuje jakoby se svet podle tohoto scenare ridil.
Nahodne ?
K zaveru ze nejde o zachranu krestanstvi a spravneho pohledu na Krista,
ale predevsim ze NWO muze mit velmi nedemokratickou podobu !
Koronavírus, legislatíva a čas konca – Prof. Dr. Walter Veith
https://trvision.net/detail/koronav%C3%ADrus-legislat%C3%ADva-a-%C4%8Das-konca-prof-dr-walter-veith-zUBxp-7nXsM.html
Angelus said:
Mě teda upřímně připadají tyhle grafy naprosto k ničemu, každá země vybírá lidi na testy jinak, každá země posuzuje jestli ten člověk umřel na koronavirus nebo ne taky jinak. Když vycházíte z cinknutých čísel tak prostě vždy vyjde nesmysl, i kdyby jste počítal sebe víc. Jediná statistika, která je dle mého skutečně přesná je porovnání umrtí se stejným obdobím minulých let meziročně bez ohledu na to jak zemřeli.
Jiří Vyhnalík said:
Takže popořadě. Jedním z cílů užité statistiky je právě analýza heterogenních dat, tak, abychom dostali srovnatelné výsledky. Požadovat ideálně homogenně pořízené data je naivní, takto to v realitě chodí jenom velice zřídka.
Nakonec ani ty úmrtnostní tabulky nebudou úplně srovnatelné. Tam, kde zavedli přísnější opatření, omezili nejen počet obětí koronaviru, ale také počet obětí dalších přenosných nakažlivých nemocí. Mimo jiné tato opatření, dokonale zastavila probíhající chřipkovou epidemii. Zároveň prudce poklesl počet obětí automobilových nehod, násilných trestných činů atd.
Statistik pracuje s daty, jaká dostane a zároveň se snaží minimalizovat vlivy odlišných metodik.
xcnemo said:
Data určitě nejsou přesná a pravděpodobně i částečně falšovaná. Všimněte si, že v těch grafech jsou vidět státy, které, jak se ukázalo v následujících dnech, měli a mají velké potíže. Nezáleželo to až tak moc na počtu nakažených. Problém je v tom, že počet zachycených případů, počet obětí a počet provedených testů spolu musí alespoň trochu „hrát“, aby to bylo uvěřitelné.
Ve skutečnosti falšovat data je docela umění a i zmanipulovaná data mohou dokazovat nějaké pravdy. Někdy z nich vyplyne opravdu nečekané:)
Někdy musí falšování přestát opravdu těžké zkoušky:)
https://nautilus2.wordpress.com//?s=benfor&search=Prov%C3%A9st
Jiří Vyhnalík said:
Není test jako test. Někde testují plošně, jinde přednostně lidi z rizikových skupin s příznaky, nebo s nakaženými v rodině.
Tohle je dobré sledovat a do analýzy zahrnout.
gogo said:
Další zajímavý pohled na dynamiku
http://maridani.github.io/covid19/cases-deaths.html?fbclid=IwAR07YJBWvETl5M8x-F2Kfq9TAtT_gt4J4PkPcV1KoahEwpyVQUiDXwC41TI