Štítky

,

To okolo není hollywoodský film, ale šílená realita. Následující text je skromný pokus na základě jednoduše přístupných dat si setřídit myšlenky a pochopit, co se vlastně děje a co nás a okolní státy asi čeká. Vše je negativně ovlivněno nedostatečnými daty ale i nedostatkem potřebné kvalifikace. Kritika vítána.

A začneme pěkně od prostředka. Dnes je 11.4.2020 a já si stahuji světová data za minulý den. Omezuji se jen na státy, které mají dostatečně dat pro mé účely, ty mají dohromady okolo 5,6 miliardy lidí. Budu však sledovat většinu evropských zemí + USA, jejichž zdravotnictví je alespoň teoreticky kompatibilní.

  1. Rozdílná smrtnost

To, je na datech velmi zvláštní, je diametrálně odlišná smrtnost. Ukazuje se, že většina sledovaných státu má smrtnost velmi podobnou, tak do 5% a to bez ohledu na počet nakažených (vztaženo na 1000000 obyvatel, dále jen jednotka ppm). Ale je zde šestice těžce zasažených států Británie, Belgie, Itálie, Holandsko, Francie a Španělsko, v nichž je naměřená smrtnost více než dvojnásobná. K nim se blíží pouze Švédsko.

2. Vliv kvality zdravotnictví a zpoždění úmrtí

K předchozímu grafu dodejme, že použitý údaj o smrtnosti není zcela správně. Mnoho lidí, kteří jsou dnes v kritickém stavu ještě zemře. Jsou to také lidé, kteří by bez moderního zdravotnictví zcela jistě zemřeli. Sečteme-li tedy zemřelé a pacienty v kritickém stavu, získáme fiktivní smrtnost, která je oproštěna od vlivu zdravotnictví a částečně od vlivu pozdějších úmrtí.

Vidíme, že provedená úprava jen zvětšila odstup druhé skupiny a jen se k ní přiřadilo Švédsko.

  1. Poměr pozitivních testů

Velmi důležitým, ale opomíjeným údajem je poměr pozitivních testů k celkově provedeným. I v tomto parametru se státy výrazně liší. Kdybychom prováděli výběr jedinců pro testy náhodně či v počtu, blížím se počtu obyvatel, blížil by se tento údaj celkové promořenosti. Jenže zdravotnictví provádí předvýběr, který zvyšuje zastoupení nakažených, takže se dá pouze říci, že celková promořenost je menší, než tento poměr.

Vysoký poměr tedy znamená pravděpodobně vyšší počet nezachycených nakažených než menší. Všimněme si, že vpravo nahoře se nám opět objevují již notoricky známé státy plus USA, Švýcarsko, Irsko a Turecko.

  1. Smrtnost a pozitivní testy

Všimneme si také závislosti mezi dosavadní smrtností a počtem pozitivních testů. Čím větší poměr pozitivních textů, tím vyšší smrtnost

  1. Úvaha o skutečném počtu nakažených

Je několik teorií, vysvětlující velmi rozdílnou smrtnost, jen co si vzpomínám:

  • Etnická (rozdílná senzitivita etnik)
  • Sociální struktura společnosti (hodně starých, snadné nakažení v rodinách)
  • Rozdílné zdravotnictví
  • Různá očkování v různých státech
  • Rozdílné množství nezachycených nakažených

 

Z výše uvedených tabulek a grafů soudím, že rozdíl je způsoben převážně tím, že v některých státech nebyla podstatná část nakažených testována a jejich počty tak jsou výrazně vyšší.

 

  1. Extrapolace rakouské studie promořenosti

Rakušané provedli první dostupnou studii promořenosti populace. Její výsledky nemusí být obecně platné, nepřesné, zkreslené, ale nic jiného v ruce nemáme.

Základním údajem je, že promořenost Rakouska je 0,33%, což odpovídá přibližně dvojnásobku oficiálně prokázaných nakažených (cca 29 000). Je-li tomu tak, pak je smrtnost cca 1,1%.

Použijeme-li tento údaj i pro ostatní země, vypadá  to následovně

Současná promořenost sledovaných zemí se pohybuje ve zlomcích procenta až procent. Země jako Španělsko a Itálie by pak měly více než 10x více případů, než je vykazováno.  Ve sledovaných zemích by pak nebylo 1,3 milionu nakažených, ale přes 8 milionů.

  1. Promořovací plán Angely Merkelové

Byl založen na dvou předpokladech:

  • Nakažení si vytvoří protilátky – imunitu
  • Nakazí se asi 70% populace

První předpoklad byl v médiích zpochybněn, ale pomiňme to. Pokud by se skutečně mělo nakazit 70% populace zemřelo by ve sledovaných zemích přes 8 milionů občanů a celosvětově okolo 50 milionů lidí. Tím by byla tato epidemie srovnatelná se španělskou chřipkou.

  1. Závěry

Bez ohledu na nedostatečná vstupní data a metodiky, proti kterým bych sám uměl vznést plno námitek, a omezenou platnost rakouského měření promořenosti, považuji za velmi pravděpodobné:

  • Počty skutečně nakažených mohou být až o řád větší, než zjištěné
  • 6-7 ze sledovaných zemí stojí akutně před opravdu vážnými problémy, možná větší než byly ty italské
  • Promoření populace je v zásadě malé, zlomky % či maximálně procenta. A již při těchto číslech došlo ke zhroucení zdravotních systémů některých států
  • Na příkladu plánu Merkelové je vidět, že řízené promořovaní lidsky i politicky nepřijatelné
  • Velikost problému zcela jistě srovnatelná se španělkou chřipkou

A jestli se ukáže, že velké procento vyléčených nemá dostatek protilátek, bude

  • Jediným řešením nalezení léku/vakcíny

Co bude do té doby s ekonomikou si lze jen těžko představit.